Mochyně peruánská – bobule z lampionků

Určitě jste si někdy v supermarketu všimli zvláštně vyhlížejícího ovoce s uschlým měchýřkovitým obalem, v němž se ukrývá oranžová bobule. Tyto chutné a trvanlivé plody mochyně peruánské se prodávají zpravidla pod názvem physalis nebo inka třešeň. Proč za ně ale zbytečně utrácet, když si je můžete vypěstovat na zahradě nebo doma za oknem?

Kalichy bobulím odstraňujte až v době spotřeby.

Kalichy bobulím odstraňujte až v době spotřeby.

Pro všechny druhy mochyní je typickým znakem kalich podobný miniaturnímu čínskému lampionku. Mochyně známá jako židovská třešeň (Physalis alkekengi var. franchetti) patří mezi ozdobné druhy a často se používá do suchých vazeb. Příbuzná mochyně peruánská (P. peruviana) se také pěstuje jako okrasná rostlina, navíc je ale i jedlá. Její hustě chlupatá lodyha dorůstá do výšky jednoho metru i více. Nenápadné květy se objevují koncem června, jsou světle zelené s fialovými skvrnami a později se z každého vyvine jedlá žlutá až oranžová bobule. Zajímavostí je, že rostlina kvete jen v noci. Variety se od sebe liší velikostí a barvou plodů – P. peruviana edulis má plody oranžové, plody P. peruviana violacea jsou větší a fialové.

Nároky a péče
Ve své domovině (v Jižní Americe) je mochyně peruánská vytrvalá rostlina, u nás se ale pěstuje jako jednoletá. Nároky má podobné jako rajčata – vyhovuje jí teplá poloha a propustná lehčí výživná půda, potřebuje slunce a během vegetace pravidelnou zálivku. K předpěstování se mochyně vysévá už v lednu. Jakmile pominou mrazíky, vysazují se sazenice asi 70 centimetrů od sebe, protože se silně rozrůstají. Vzhledem k výšce v dospělosti jsou rostliny náchylné ke zlomení, a je proto vhodné k nim umístit podpěry. Mochyně během růstu žádnou zvláštní péči nepotřebuje, snad jen občasnou kontrolu škůdců. Za sucha totiž trpí nálety molic, za vlhka se na ní zase mohou objevit plísňové choroby, například botrytida. Účinnou ochranou proti plísním je udržení vzdušného porostu a přiměřená zálivka – rostliny musejí do večera oschnout.

Sklizeň až do zimy
Plody mochyně peruánské dozrávají v září a říjnu, kdy květní kalichy začínají zasychat a jejich barva se změní ze světlezelené v nažloutlou. Se sklizní nemusíte spěchat, klidně plody sbírejte až do prvních mrazíků. Bobule mochyně připomínají chutí angrešt s jemným ananasovým aroma a je možné je i se suchým kalichem skladovat několik měsíců. Oranžové bobule jsou velice dekorativní a vhodné jak k přímé konzumaci, tak do ovocného salátu, na dort, k výrobě marmelády, kompotu či šťávy. Působí močopudně a zlepšují látkovou výměnu. Chutnají-li plody příliš kysele, byly pravděpodobně utrženy moc brzy. Lze je sice nechat dozrát podobně jako zelená rajčata, získají tím ale více na barvě než na chuti.

Mochyně v květináči
I doma za oknem si můžete vypěstovat bohatou úrodu tohoto chutného ovoce. Přestože se na záhonu pěstuje mochyně peruánská jako jednoletka, zkuste ji přezimovat doma. Ještě před příchodem mrazů mochyni vyryjte a zasaďte do květináče (průměr volte raději větší) s běžným substrátem pro pokojové rostliny. Přes zimu ji mírně zalévejte a dopřejte jí co nejvíce slunce a světla. Brzy zjara se na rostlině objeví květy a koncem března i plody, které však budou menší než při pěstování mochyně ve volné půdě.

Arabský salát z rajčat a mochyn
6 rajčat, 8 plodů mochyně, 1 střední cibule, 1 bílý jogurt, 1 lžička čerstvé máty nebo petrželky, sůl, mletý černý pepř a 1 stroužek česneku

Rajčata nakrájejte na kostičky, mochyni na plátky a cibuli nasekejte nadrobno. Vše v misce jemně promíchejte, lehce osolte, posypte pepřem a zalijte jogurtem ochuceným mátou a česnekem. Salát dejte do chladničky odležet a následně ho podávejte jako přílohu k zapečeným bramborám, těstovinám nebo jako chutnou a osvěžující večeři s bílým pečivem.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Mochyně peruánská – bobule z lampionků

Mochyně peruánská – bobule z lampionků