Montbrécie na trvalkovém záhonu
Klasické cibuloviny se díky svému specifickému životnímu cyklu poměrně špatně kombinují s trvalkami. Je tomu tak i proto, že se termíny jejich kvetení málokdy překrývají. Na jaře ale mohou být jejich partnery časně kvetoucí skalničky, do letních trvalkových záhonů se zase výborně hodí u nás trochu nedoceněná cibulovina montbrécie.
Montbrécii perfektně doplňují trvalky ve studených i teplých barvách.
Kyprej
Kyprej určitě znáte i z volné přírody, kde roste na březích potoků i na vlhkých výsypkách. Zahradní formy (Lythrum virgatum ‘Drop Scarlet’) vynikají velikostí květů a intenzitou vybarvení. Kypreje mají pevné vysoké stonky, na vhodném místě dorostou do velikosti malých keřů. Jejich velkou výhodou je, že vysoká květenství kvetou velice dlouho a po odkvětu a odstřižení hlavního květu se objeví další, menší kvetoucí výhonky.
Záplevák
Tato vděčná trvalka pocházející ze severoamerických stepí je typickou květinou pozdního léta. Roste bez problémů, potřebuje ale prostor, kde vynikne. Rostlina vytváří velké množství květů, které mají výrazně vystouplý střed. Barevnost květů je ve škále oranžové, skořicové nebo cihlové. Zápleváky se dobře uplatní jako okolí výraznějších druhů, zde rostou v sousedství ostře růžových plamenek (Phlox) a kyprejů.
Popelivka
Rozměrné výsadby jsou vždy náročné především na kompozici. Nejde totiž jen o to zaplnit záhon daným počtem druhů, ale vytvořit výsadbu, v níž všechny druhy určitým způsobem vyniknou. Temné, do purpurova vybarvené těžké listy popelivky (Ligularia) tvoří jakýsi tmavý ostrov, díky kterému se všechny druhy v sousedství doslova rozzáří. Zakryjte ho a zkuste si představit, že by v kompozici chyběl – nuda, že?
Montbrécie
Všimněte si, že montbrécie v záhonu nijak nevyčnívá a nestrhává na sebe pozornost, naopak do výsadby krásně zapadá. S tímto jevem se u většiny vysokých cibulovin nesetkáte, jsou nápadné a špatně se kombinují s dalšími druhy. Šikovné je také umístění skupiny montbrécií u cestičky – pokud jsou v místě konkrétní výsadby silnější zimy, lze rostliny bez poškození a pošlapání trsů okolních trvalek vyrýt a na jaře znovu vysadit.
Rdesno
Kyprej i rdesno mají podobné nároky – potřebují kyprou, humózní půdu s dostatkem vody. Rdesna (zde druh Persicaria affinis) tvoří bohatou skupinu rostlin a na zahradách se pěstují především vysoké druhy s růžovými či fialovými válcovitými květy. Jsou hezké jen ve větším seskupení, jednotlivé rostliny jsou dost řídké a často se rozklesávají, což jim trochu ubírá na efektu. Rdesna se rozrůstají podzemními oddenky, některé nižší druhy za dvě tři sezony vytvoří velké polštáře.
Svída bílá
Jasně žlutozelené listy svídy tvoří krásný kontrast s ostatními trvalkovými druhy. Efektní je svída také v zimě, kdy zazáří červená kůra jejích mladých prutů. V záhonu ji musíte pravidelně řezat, aby výhonky zůstaly mladé a keř se nerozrůstal zbytečně do šířky. Pravidelně řezaný keř málo kvete, jeho přínos je především ve výrazné barvě listů a výhonů.
FOTO: PROFIMEDIA.CZ
Montbrécie na trvalkovém záhonu
