Rybízy se vejdou všude

Rubrika: Drobné ovoce, rss-feed, Užitková zahrada

Rybíz patří mezi nenáročné ovoce, ovšem s jedinou výjimkou – tou je sklizeň. Barevné bobule se dají trhat jenom ručně. Zatímco při pěstování ve velkém se to považuje za obtíž, obírat keře doma bývá radost.

Z velkopěstíren rybíz už téměř vymizel, na zahradě – stejně jako jiné drobné ovoce – zůstává velmi oblíbený. Vybrat si proto můžete i z mnoha odrůd pro domácí pěstování.

Jak na pěstování

Rybízy patří k těm méně náročným druhům. Pěstují se červené a bílé odrůdy, které patří botanicky do stejné skupiny, a rybíz černý. Ten se od nich trochu liší a má i jiné nároky. První dva se řadí mezi samosprašné druhy, ale pro lepší opylení se doporučuje vysadit blízko sebe alespoň dvě odlišné odrůdy. Lépe se jim daří v teplejších oblastech a nižších polohách, kde dobře odkvétají a neohrožují je mrazíky. Můžete-li, dopřejte jim místo na slunci a zároveň chraňte kořeny před suchem.

Rybíz černý je částečně cizosprašný, proto bývá nutností vysazovat k sobě více odrůd. Na rozdíl od bílé a červené varianty se mu daří ve vyšších a vlhčích polohách, naopak vůbec nesnese slunné jižní svahy, kde listy zasychají a keře velmi málo rostou, a také větrná místa. Potřebuje hlubokou lehčí půdu, která může obsahovat i více vápníku.

Keřové, nebo stromkové?

Zatímco černý rybíz se pěstuje jen jako keř, u bílého a červeného si můžete koupit i stromkovou variantu.

Keř – jde o pravokořennou sazenici, kterou si můžete nařízkovat sami a bude plodit bez roubování. Vysazuje se dost hluboko, asi deset centimetrů nad rozvětvení, aby se podpořil vznik dalších kořenů. Tak bude z půdy lépe získávat vodu i živiny. První rok po výsadbě se nechává pět až šest založených výhonů, druhým a třetím rokem také. Získáte tak keř s větvemi různého stáří. Odplozené výhony se postupně vyřezávají a nahrazují mladšími. Keře rybízu vydrží na zahradě i patnáct až dvacet let. A mají ještě jednu ohromnou výhodu oproti stromkům – vyšší úrodu. Sklidíte z nich až třikrát více plodů.

Stromek – rybízy se roubují na podnož meruzalky zlaté. Také se vysazují hlouběji, než rostly ve školce. Základ koruny tvoří nejčastěji čtyři až pět výhonů, přičemž je třeba dbát na jejich rovnoměrné rozložení. Řez se provádí hlubší, výhony se zkracují nejméně na polovinu až třetinu. V dalších sezonách je nutné udržovat dobré prosvětlení korunky a odstraňovat všechny zahušťující větvičky. Stromek je také náročnější na závlahu. Životnost těchto rybízů se pohybuje kolem deseti let. Vždy se pěstují s oporou, která musí sahat až do korunky. Stromky můžete dát i do nádob a postavit na balkon nebo terasu, hodí se do malých zahrad. Pokud v nich chcete lépe využít místo a uvažujete o podsazení například měsíčním jahodníkem, není to dobré řešení. Oba druhy koření totiž mělce, a budou si tak navzájem odebírat vodu a živiny. Lepší jsou letničky jako měsíček a aksamitník.

Co je ohrožuje?

Na rozdíl od vysokých stromů můžete nízké keře lépe kontrolovat, jestli nejsou napadeny chorobami či škůdci. A případný postřik s účinnou látkou snadněji dostanete i na vrchol korunky.

K nejčastějším chorobám a škůdcům patří:

Antraknóza rybízu – jde o houbové onemocnění, které poznáte podle kulatých žlutých skvrn na čepelích listů, které od středu odumírají a předčasně opadávají. Pokud se neléčí, vede k oslabení keřů. Houba přezimuje v opadaných listech, šíří se hlavně za deštivého chladného počasí.

Septorióza rybízu – projevuje se žlutými skvrnami na listech, které mají ve svém středu černé drobné útvary – piknidy. Při silném napadení najdete tyto příznaky i na řapících a plodech. Tato houbová choroba se šíří za teplejších vlhkých dnů. Ošetření fungicidy proti houbovým chorobám provádějte jen při silném napadení, jinak stačí důsledné vyhrabávání opadaných listů na podzim a prosvětlování keřů po sklizni.

Vlnovník rybízový – roztoče, které roznášejí včely, poznáte podle nápadného zduření květních pupenů. Ty se potom nerozvíjejí a proměňují v tuhé hálky s několika stovkami roztočů. Větve postupně vyholují. Doporučuje se napadené pruty vystřihnout a spálit.

Mšice rybízová – způsobuje červené vybouleniny na listech. Napadené keře ošetřete vhodným fungicidem v době rašení pupenů anebo v předjaří přípravkem na bázi oleje, například Bioolem. Vajíčka mšice přezimují na větvičkách za šupinami kůry.


Příklady odrůd pro domácí pěstování

Rybízy plodí nejčastěji do poloviny prázdnin. Černý vysazený ve vyšších polohách dozrává o něco později. Dobu sklizně však lze ovlivnit i výběrem odrůd.

Rybíz červený
Raný (konec června, počátek července): ´Trent´, ´Rubigo´, ´Losan´
Středně raný (polovina července): ´Vitan´, ´Rovada´, ´Maraton´
Pozdní (polovina srpna): ´Holandský červený´, ´Heinemannův pozdní´

Rybíz bílý
Poloraný (první polovina července): ´Olin´, ´Primus´
Střední (polovina července): ´Jantar´, ´Viktoria´
Pozdní (konec července, počátek srpna) ´Blanka´, ´Orion´

Rybíz černý
Raný (první polovina července): ´Démon´, ´Viola´, ´Ojebyn´
Středně raný (polovina července): ´Favorit´, ´Triton´, ´Nigra´, ´Moravia´
Pozdní (konec července): ´Titania´

 

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Rybízy se vejdou všude