Sakura, dotek Japonska

K národní kultuře nepatří jen písně či kroje, ale i pozitivní vztah k přírodě dané země. Někdy však úcta k národním rostlinám hraničí až s hysterií. Podobná myšlenka napadne asi každého, kdo navštíví Japonsko v době, kdy kvetou sakury.

Sakura je v řeči botaniků třešeň pilovitá, tedy Prunus
serrulata, a řadí se do čeledi růžovitých.

Sladce růžové květy typického střapatého tvaru se na jaře stávají předmětem skutečného sakurového turismu. Japonský tisk ve spolupráci s meteorology uvádí termíny kvetení sakur pro jednotlivé oblasti Japonska, kam následně směřují davy turistů a obdivovatelů. Je to období pikniků pod stromy, kdy rodiny a jejich přátelé celé dny obdivují a oslavují krásu třešňových květů a jejich setkání trvají často až do noci. Tento pohyblivý svátek se jmenuje Hanami a s postupujícím jarem se slaví několik týdnů po celé zemi. První kvetení sakur začíná už v únoru v Okinawě a postupně se přelévá do dalších, severněji položených oblastí země, kde končí až na sklonku května. Jde o velice starý zvyk, v historii o něm najdete zmínky už ve třetím století našeho letopočtu. O významu sakur pro národní povědomí svědčí i to, že bývají vysazeny poblíž všech veřejných budov i škol.

Starý kulturní symbol

Pro Japonce představuje květ sakury symbol pomíjivosti lidského života, který prostupuje celou japonskou kulturou do mnoha tvůrčích činností, jako je například divadlo, hudba, literatura, ale třeba i tradiční tetování. Ani sakura se však nevyhnula politické manipulaci. Víte, že japonští letci si malovali sakurové květy na své letouny za druhé světové války jako symbol intenzity i pomíjivosti lidského života? Sakury byly také vysazovány na nově osídlených a obsazených územích, kde tak vyjadřovaly nadvládu Japonského císařství jako někdejší koloniální mocnosti nad ostatními zeměmi a stvrzovaly jeho nárok na životní prostor.

Do parků i zahrad

Sladce růžové květy typického střapatého tvaru se na jaře stávají předmětem skutečného sakurového turismu.

Sakura je v řeči botaniků třešeň pilovitá, tedy Prunus serrulata, a řadí se do čeledi růžovitých. Její květy rozkvétají – tak jako u našich třešní – ještě před olistěním, v našich podmínkách ale netvoří plody, třešní se proto nedočkáte. Sakury se vysazují nejčastěji do parků, jde totiž o dost veliké stromy. Na zahrádky jsou určeny sloupovité či převislé kultivary, nejčastěji roubované na třešeň ptačí. Rostliny potřebují hlinitou půdu s dostatečným obsahem vápníku a jejich stanoviště by měla být vždy na plném slunci. Při výsadbě si proto dejte práci s výběrem správného místa, kolem by neměly růst jiné dřeviny s podobným termínem kvetení – jen tak sakura zazáří v plné kráse.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Sakura, dotek Japonska

Sakura, dotek Japonska