Zásobte se zeleninou z vlastní zahrady

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada

K tomu, abyste měli po celou sezonu zásobu čerstvé zeleniny, nepotřebujete zahradu o velikosti několik set metrů čtverečních. Při správném plánování vám postačí několik záhonů.

Obstarat čtyři pět zeleninových záhonů nemusí být ani pracné, ani časově náročné, zvlášť když se rozhodnete pro stále oblíbenější a dobře vypadající zvýšené záhony. Vejdou se i do malých městských zahrad nebo dokonce na terasu. Pěstování na nich má však svá pravidla a zásady.

Chcete-li se stát samozásobitelem čerstvé zeleniny, měli byste pěstovat všechny druhy. Některé rostliny ovšem nejsou na malé zahrady a zvýšené záhony vhodné. Nehodí se sem například špenát, dýně, melouny a nakládačky. Sklidíte jich jen velmi málo, navíc tvoří dlouhé výhony, a tak časem brání volnému pohybu kolem. Proto si je raději kupte a místo na zahradě využijte pro pěstování jiných plodin. Kterou zeleninu se určitě vyplatí pěstovat?

Plodová zelenina

Z plodové zeleniny většina lidí zvolí rajčata, na zvýšené záhony jsou lepší ta tyčková, protože lépe využijí omezený prostor. Také papriky jsou vhodnější zeleninové než balkonové. Ty je lepší opravdu pěstovat v nádobách, navíc dávají mnohem menší úrodu. Vyzkoušet můžete i teplomilné pepino nebo lilek, který potřebuje hodně slunce, vody i péče. Z další plodové zeleniny zkuste zeleninové cukety.

Menší prostor vyvýšených záhonů se lépe chrání před průvanem nebo jinou nepřízní počasí, s pomocí lehkých vzpěr lze tady vytvořit i improvizovaný fóliovník.

Kořenová zelenina

Čerstvé vitaminy vám dodá karotka, která se sklízí už po osmdesáti až devadesáti dnech od výsevu. Doplnit ji mohou ředkvičky, v zásobě mějte hlavně druhy určené k celoročnímu pěstování, které nevybíhají do květu při pozdějších termínech výsevu. Bulvový celer se pro pěstování v malém nehodí, lepší je naťový. Hitem posledních sezon je červená řepa, kterou lze vysívat i později, tedy na přelomu jara a léta. Vyzkoušejte i pastinák a vodnici, tyto polozapomenuté druhy nabídnou poměrně velkou sklizeň i na malé ploše.

Luskoviny

Hlavní předností luskovin je rychlý vývoj a nenáročnost na živiny. Pozor, nemají však rády těžkou, kamenitou či suchou půdu. Pnoucí typy potřebují včas instalovat opory. Zvlášť tyčkové pnoucí fazole jsou vysoké a překvapivě těžké, proto musí být opěrné tyče zapuštěny dost hluboko do půdy (to ale nebývá u zvýšených záhonů problém), aby je váha rostlin či vítr nevyvrátily. Nezapomeňte ani na dřeňový čili cukrový hrách, jenž v nabídce obchodů chybí. Konzumují se u něj celé syrové lusky, nevylupuje se.

Košťálová zelenina

Mezi košťálovou zeleninu nenajdete mnoho druhů, které se pro pěstování na malých záhonech hodí. Zelí, kapusta či květák rostou velmi dlouho, a jsou navíc dost náchylné k napadení různými druhy škůdců, jako jsou dřepčíci, bělásek, můra zelná či mšice. Naopak zasadit sem můžete kedlubny či brokolici, kterou lze sklízet opakovaně. Vhodná je i růžičková kapusta, která roste do výšky, ale musíte ji vysít včas, aby stačila dorůst. Anebo nenáročný kadeřávek, který tolik času nepotřebuje.

Listová zelenina

Dejte přednost zajímavým druhům s širokým využitím v kuchyni. Je vhodné vysévat je po částech, stačí deset až patnáct semen, aby dozrávaly postupně. Některé typy mají krátkou dobu vývoje, proto mohou fungovat jako výplňové rostliny na sklizená místa a nepotřebují samostatný záhon. Jde o asijské zeleniny, rukolu a salát typu baby leaf. Déle rostou hlávkový a ledový salát, štěrbák, římský salát, čekanka listová, mangold a čtyřboč.

Bylinky

Bylinky také nepotřebují jeden záhon, naopak je lepší je vysít či vysadit k různým druhům zeleniny, s níž mají podobné nároky na pěstování. Různé druhy totiž mají dost odlišné nároky na pěstování. K plodové zelenině, která potřebuje dobře vyhnojenou zahradní půdu, se hodí majoránka, kopr, bazalka a pažitka. Aromatickým druhům jako tymián, saturejka nebo oregano bude lépe v menších nádobách se speciálním substrátem se sníženým obsahem dusíku.

Plodiny pravidelně střídejte

K pěstování pěti druhů zelenin a bylinek vám tedy postačí čtyři záhony. Podobně jako u těch klasických je hnojte odstupňovaně. Na první, určený pro košťálovou zeleninu, na podzim zapravte dostatečné množství kompostu. Potřebuje ho i plodová zelenina a zvlášť rajčata na druhém záhonu. Třetinové množství kompostu přidejte ke kořenové zelenině na třetím, čtvrtý – určený pro luskoviny – ponechte bez něj. Aby se zelenině dařilo, na podzim po sklizni přidejte do čtvrtého záhonu velkou dávku kompostu nebo jiného organického hnojiva, na jaře sem vysaďte košťálovou zeleninu a ostatní druhy prostřídejte tak, aby vždy byly v místě s pro ně ideálním množstvím živin. Vytvoříte si tak koloběh, který se bude rok co rok opakovat.

 

Pravidla pěstování

Zdá se vám, že z jednoho záhonu sklidíte jen málo rajčat či salátů? Určitě nezkoušejte zvýšit úrodu tím, že na plochu dáte sazenice hustěji, než se doporučuje. Neplatí, že čím víc rostlin, tím větší sklizeň. Vždy dodržujte správný spon, který zajistí optimální vývoj rostlin i tím i úrodu. Přehuštění vede k horšímu růstu a zejména k šíření listových chorob.
Pro vyvýšené záhony platí, že zde můžete jen omezeně použít klasické zahradní náčiní s dlouhou násadou, jako jsou hrábě, rýč nebo rycí vidle, většinou tedy budete používat ruční nářadí. Tomu přizpůsobte i velikost záhonů, které nesmějí být příliš široké, doporučuje se maximální rozměr 100 až 120 centimetrů. Mohou být ale protáhlejší, jen pozor na to, že pokud by byly delší než metr a půl, půda svou vahou zatíží dřevěné stěny a ty se mohou vyboulit. To platí zvlášť pro záhony s bočnicemi z proplétaných prutů se slabou výztuhou.

 

Kvalitně jíte a šetříte

Při domácím zahradničení můžete nejen získat čerstvou a kvalitní zeleninu, ale také ušetřit. Například z metrového záhonu sklidíte tolik jahod, za něž byste v obchodě zaplatili 300 až 400 korun. Nejvíce se zřejmě vyplatí plodová zelenina, například rajčat a paprik můžete sklidit až za 500 korun, cuket a rebarbory za 350 korun a hrášku, fazolek a česneku přibližně za 300 korun. Následují ostatní druhy zeleniny, jako šalotka, cibule, ředkvičky, hlávkový salát, mrkev, pastinák, které by vás při kupování vyšly na 200 až 250 korun. Menší úspory jsou u velkých druhů zeleniny, například košťálovin – na metrové ploše vyroste za 100 až 150 korun. Vejde se sem jen několik rostlin, na místě zůstávají velmi dlouho, a navíc je sklízíte jednorázově, na rozdíl třeba od cuket, které dávají úrodu řadu měsíců. Přesto se je pěstovat vyplatí – vždy víte, jak rostly, co se používalo k jejich hnojení a ošetření a sklízíte je čerstvé.

 


Kolik zeleniny sklidíte?

Název rostliny/ Počet rostlin na metr čtvereční/ výnos

Artyčok / 1/ 4–6 úborů
Cuketa / 1/ 20 kg
Rebarbora/ 1/ 4 kg řapíků
Rajčata /4 /10 kg
Brambory rané /5 /8 kg
Papriky /8 /8 kg
Salát /10 /10 hlávek
Vodnice /40 /5 kg
Kedluben /40 / 4 kg
Fazol na semeno /45 / 1,8 kg
Fazol na lusky /60 / 3 kg
Šalotka /50 /3 kg
Hrášek /75 / 2 kg
Ředkve /200 /8 kg
Ředkvičky/ 300 / 6 kg


Vyvýšené, nebo vysoké záhony?

Vyvýšené a vysoké záhony nejsou totéž. Ačkoli mnozí mezi nimi nedělají rozdíl, vznikají a fungují jinak.

Vysoké nebo také kopcovité záhony najdete hlavně v přírodních zahradách. Vznikají vrstvením, kdy se na sebe skládají různé materiály. Dolů přijdou ty nejhrubší, mezi něž se řadí dřevo, roští a sláma, ty zároveň slouží jako zdroj uhlíku. Navrch dáváte kompost, listí a posečenou trávu dodávající rostlinám potřebný dusík.

Naopak vyvýšené záhony jsou vlastně stejné jako klasické, jen mají základ pevně ohraničený, například prkny nebo proplétaným proutím. Jejich hlavním kladem je vzhled, díky němuž i užitková část zahrady vypadá pěkně, což je cenné na městských, střešních či atriových zahradách. Dalším pozitivem je snadné obdělávání, protože pracovní plocha se posunuje do výšky padesát až sedmdesát centimetrů. To vyhovuje třeba seniorům. Lepší u nich bývá i kvalita půdy – nešlapete po ní, a tak zůstává v celé ploše kyprá.

Jestliže to myslíte s pěstováním zeleniny vážně, je rozhodně výhodnější založit několik vysokých či zvýšených záhonů najednou. Můžete je vyrobit buď svépomocí, ty druhé se dají koupit i hotové. Firmy nabízejí zvýšené záhon z europalet, dřeva, plastu… Můžete je však také vyzdít ze zbylých tvárnic a stejně poslouží staré sudy a jiné nádoby po odstranění dna. Vybrat si však lze i zvýšené záhony kombinované s posezením, rohové, ve tvaru písmene L a podobně, které vám nejen zjednoduší pěstování, ale také pomohou dokonale využít prostor na malé zahradě. Nejoblíbenější jsou ty z kvalitního tvrdého dřeva. Aby vám vydržely dlouhá léta, vyložte vnitřní prostor nopkovou fólií, jež zamezí přímému kontaktu dřeva s půdou.

 

Pravidla pro pěstování na těchto záhonech:

Ve srovnání s klasickým záhonem zde využíváte menší plochu, zeleninu nelze sázet až k samotným okrajům. Boky tvoří kontaktní zónu, která je výrazně sušší, více ji ohrožuje i mráz, a rostliny tady navíc nemohou dostatečně rozvinout svůj kořenový systém.

Závlaha musí být častější a hojnější. Půda nad úrovní okolního terénu rychleji vysychá a nemůže zásoby doplnit z okolí.

Půda v nově založených záhonech nemá přirozenou strukturu, je sem volně nasypaná, proto je náročnější na obsah organických látek. Při výsadbě je velmi vhodné použít mykorhizní bakterie, které pomohou kořenům lépe získávat živiny a vodu.

Organickou hmotu, tedy hlavně nerozložený kompost nebo posečenou trávu, je třeba zapravit daleko hlouběji, asi třicet centimetrů pod povrch, aby se dostala do spodní vrstvy půdy a pomohla zde s jímáním závlahy. Ideální je při zakládání nasypat do záhonu minimálně pěti- až osmicentimetrovou vrstvu a poté doplnit kvalitní zahradní půdu.

Aby do nově založených záhonů pronikly žížaly, je třeba strhnout travnatou vrstvu a záhony trochu zapustit do půdy. Pomůže i nasypání štěpky či drobných větviček na dno, žížaly tak kyprou vrstvou lépe prolezou.

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Zásobte se zeleninou z vlastní zahrady