Aby to na zahradě žilo


Zimní zahrada rozhodně nespí. Pokud máte ten pocit, zkuste sem umístit krmítko a zjistíte, kolik zajímavých ptáků přiletí.

Přikrmování ptáků je pomoc na správném místě. Nedostatkem potravy strádají nejen kvůli sněhu a ledu, ale v tuto dobu je krajina málo pestrá a mnohdy neposkytuje tolik rozličných semen a plodů, kolik potřebují. Proto jim přilepšete a nasypte něco zdravého a dobrého do krmítka.

ptaci_1

Krmítka jsou užitečná

Krmítek můžete na zahradu rozvěsit vícero, nebo celou „hostinu“ soustředit do jednoho velkého. Důležité je, aby měla vyšší okraj, který zabrání vypadávání potravy na zem. Zvláště vrabci, zvonci a kosi semínka rozhazují všude kolem. Před deštěm a sněhem by potravu měla chránit stříška.

Pokud na krmítko uvidíte z okna, budete moci ptáky v klidu a v teple pozorovat. Ovšem ideální místo nevybírejte podle svého výhledu, ale aby vyhovovalo i samotným ptákům. Ti by na něm neměli být příliš rušeni. Ačkoli třeba odvážné sýkorky si na přítomnost člověka snadno zvyknou.

Krmítko je nutné chránit i před kočkami, které pud lovce ztrácí jen výjimečně. Ideální je proto zavěsit ho na dostatečně dlouhý závěs, jeho tíha zabrání nadměrnému houpání. Pokud krmítko nese kovový, nejméně metr a půl vysoký sloupek, ani ostré drápky kočkám nepomohou k tomu, aby se sem vyšplhaly. Jestliže už jste vybrali dřevěný sloupek, tak ho z části obalte hladkým plechem, opatřete bodlinatým, nebo hladkým zvonovým límcem, které se pro ochranu krmítek a budek vyrábějí. Rovnou stříšku nahraďte sedlovou či jehlanovitou, chrání proti skoku. Bezpečné je zavěšování lojových koulí, klícek, tykví či kokosů s lojovými směsmi na koncové větvičky stromů.

Na chatách a chalupách, kde krmítka nemůžete denně doplňovat, jsou velmi užitečné jejich samonásypné varianty.

Pozor také na velká okna a prosklené plochy, které stojí každoročně život tisíce ptáků. Nebezpečná skla stačí polepit UV samolepkami, které ptáci vidí modře, ale lidské oko je téměř nevnímá.

Zdravé dobroty

Nejlepší potravou pro naprostou většinu ptáků je výživné slunečnicové semínko. Pokud byste předkládali jenom je, prakticky by stačilo. Zpestření je však vítané a přiláká ještě více ptačích druhů. Předkládat můžete v podstatě jakákoli semena a ořechy, jen nesmí být slazené ani solené, dále mák, proso, konopí, len, obilí a také čerstvé či sušené ovoce. Dále syrový lůj, sádlo, lojové koule či domácí směsi rozpuštěného loje se semínky. Nic jiného na krmítko opravdu nepatří – pečivo a zbytky jídel ptákům více uškodí, nežli pomohou. I v zimě ocení i napajedlo, aby zapili suchou potravu a očistili si peří.

Malá zoo za oknem, aneb kdo možná přiletí?

Na krmítkách hodují naši stálí ptáci i ti, kteří přiletí z ještě drsnějšího severu a východu Evropy. Stále více ptačích druhů, které dříve jako jeden pták odlétaly na jih, se dnes dělí na cestovatele a zápecníky, kteří se rozhodnou zůstat doma (například drozd zpěvný, holub doupňák a hřivnáč, zvonohlík zahradní).

Sýkora koňadra (Parus major)

Největší z našich sýkor má na krmítku nejraději slunečnici, lůj a vlašské ořechy. Stejně jako další ptačí obyvatelé zahrady na ní v době hnízdění pomáhá sběrem hmyzu.

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

Půvabná modřinka s modrou čepičkou je vzhledem ke své velikosti překvapivě odvážná, na krmítku se nenechá odehnat ani velkým kosem.

ptaci_2

Sýkora parukářka (Parus cristatus)

Vzácnější a plašší sýkorka s černobílou chocholkou žije ve smrkových a borových lesích. Na krmítko přiletí, jen když je vaše zahrada poblíž jehličnatého lesa.

Sýkora uhelníček (Parus ater)

Drobného uhelníčka poznáte bílých tváří, skvrnky na týle a křídlech.

Sýkora lužní (Parus montanus)

Na krmítku se objeví tato lesní sýkorka jen občas. Je téměř k nerozeznání od sýkory babky (Parus palustris).

Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)

Mlynařík je příbuzný sýkorek a stejně jako ony si pochutná na slunečnici a loji. Na krmítku ho nejspíš nespatříte často, ale pokud hejnko mlynaříků přilétne, přichystá vám krásný zážitek. Brhlík lesní (Sitta europaea) Častý návštěvník krmítek je mistrem šplhu, rád do nich nakukuje hlavou dolů. V létě se živí hmyzem, v zimě si rád přilepší slunečnicí a dalšími semínky. Vrabec domácí (Passer domesticus) Hejnka vrabců z naší krajiny téměř vymizela, naštěstí se pomalu vracejí. Na krmítku zobou semínka, jako po celý rok, jen vrabčatům nosí bezobratlé živočichy. Vzácněji přilétne podobný vrabec polní.

Zvonek zelený (Carduelis chloris)

Zvonci přilétají v hlučných hejnech. Jejich zobák je šikovná luštírna na semena, která vyplivuje jenom slupky. Kromě slunečnic mají rádi i bukvice, vyjídají semínka ze šípků a dalších plodů.  

Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Jeden z našich nejpestřejších pěvců miluje semínka bodláků. Pokud okrasné bodláky pěstujete, nebo v koutě zahrady ponecháte plané, možná ho přilákáte. Když dojdou, na krmítku si vybere i z jiné nabídky.

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)

Posilnit se přilétnou pěkně zbarvení samci, zatímco samičky s mláďaty tráví zimu obvykle na jihu Evropy.

Červenka obecná (Erithacus rubecula)

Červená červenka, něžný ptáček s velikýma, tmavýma očima občas přilétá na semínka i rozličné bobule. Je zvědavá a snadno si zvyká na přítomnost člověka.

ptaci_3

Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula)

Návštěva hýla je vzácným zážitkem. Živí se semeny stromů i trav, bobulemi, potravu si v létě zpestří hmyzem a stejně jako ostatní zrnožraví ptáci ho nosí mláďatům. Na krmítku sezobne různá semena i ovoce. Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Silný zobák dlaska je dokonalý louskáček na oříšky i pecky. V zobáku otočí pecku švem vzhůru a stiskne. Právě pecky různých plodů jsou oblíbenou potravou dlasků a můžete je pro ně v létě schovat. Ale slunečnici si vezmou také rádi. Strakapoud velký (Dendrocopos major) Tohoto strakapouda na krmítku spatříte spíše než ostatní, plašší druhy. Mistr šplhu hledá hmyz pod kůrou stromů. V zimě se rád posilní olejnatými semeny a lojem.

Kos černý (Turdus merula)

Kdo by neznal kosa se žlutým zobákem. Hnědé samičky s dorostenci odletěly na jih a mládenci si doma pochutnávají na slunečnicích i ovoci. Milují jablka, hrušky, různé bobule.

Dále může přilétnout i parádnice sojka obecná a zimní hosté ze severu, jako je konopka obecná, čečetka zimní, pěnkava jikavec, drozd kvíčala nebo exoticky vyhlížející brkoslav severní.

Text: Jana Bucharová, foto: Shutterstock

Další informace najdete v prosincovém vydání magazínu Flóra.

Komentáře

Napsat komentář