Bramboříky do zimních oken i letních záhonů


Brambořík, jako jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších hrnkových květin, zdobí naše parapety pestrobarevnými květy a panašovanými srdčitými listy od konce listopadu do začátku března. Některé jeho odrůdy však mohou krášlit i zahradu, a to už brzy na jaře nebo naopak na konci léta až do mrazů.

Kromě pokojových bramboříků běžných velikostí se pěstují také miniaturní kultivary.

Bramboříky nebo také cyklámeny jsou oblíbenou hrnkovou květinou. Hlavní období těchto nádherně kvetoucích rostlin nastává od podzimu do jara, kdy se také nejčastěji objevují na pultech prodejen s květinami. Pro pěstování v zahradě se však nehodí. Existují ale druhy, které sice nejsou tak výrazné, přesto jsou krásné a na zahradě je pěstovat lze. Nepěkné jméno?

Jediným středoevropským bramboříkem je C. purpurascens.

„Botanický název Cyclamen je znetvořeninou řeckého kyklaminos,“ uvádí ve své publikaci Dějiny růží a květin z roku 1923 Oskar Smrž a pokračuje: „Tímto jménem nazývá rostlinu Hippokrates a vzato je od kyklos = kruh, vzhledem k okrouhlým hlízám. Plinius sám zve rostlinu cyclaminon.“ O několik řádek dál pokračuje Smrž k názvu českému a německému: „České pojmenování nezní pěkně… Něžné je německé jméno alpská fialka (Alpenveilchen), ačkoliv nesprávné. Květina tato patří totiž do čeledi rostlin prvosenkovitých (Primulaceae) a s violkami nemá nic příbuzného. Ostatně také Němci mají pro něžný ten květ ohyzdná jména, zvouce jej ‚Erdscheibe‘, dokonce však i ‚Saubrot‘. ‚Sviňským chlebem‘ zvou brambořík proto, že je potravou vepřů, a např. na Sicílii se divoké svině hlízami bramboříku živí.“ Do interiéru Na začátku zmíněné hrnkové bramboříky patří k druhu nazývanému brambořík perský (Cyclamen persicum). Neprodává se však přímo tento druh, ale hybridní kultivary, které prošly složitým šlechtěním. Citujme ještě krátce Oskara Smrže, který uvádí: „Ve skutečnosti není tento brambořík ani perským, ani žádným jiným typickým druhem, jenž by někde rostl planě. Již španělský botanik Boissier poukázal na to, že zahradní brambořík je pouhým kulturním tvarem bramboříku širolistého, jehož vlastí je stará římská provincie Syria, kde roste na předhořích hraničících s mořem středozemním. V Persii ani Alepu se však tento druh nevyskytuje.“ Z toho však plyne, že ať již je původ jakýkoli, rostlina pochází z oblastí, kde nemrzne, a tudíž tento brambořík nelze pěstovat celoročně venku. Přesto si dovolíme ho mezi zahradními bramboříky zmínit. Rostlina, kterou si přinesete domů, v teplém bytě rychle odkvete. Pokud ji umístíte do chladnějšího pokoje, na chodbu apod., pokvete déle. Po odkvětu ji však nemusíte vyhodit. Chcete-li se pokusit odkvetlou rostlinu opět přivést ke květu, vysaďte ji právě do zahrady. Optimální je, pokud je vysazena v běžném květináči z pálené hlíny. I s květináčem ji až po jeho horní okraj ponořte do půdy na stinném místě, nejlépe pod listnaté keře. Zde bude mít rostlina zálivku spíše symbolickou, odpočine si a zregeneruje. Koncem srpna začněte s pravidelnou zálivkou. Jakmile začnou vyrůstat nové listy, přidejte i slabší hnojivý roztok. S příchodem podzimu rostlinu vyjměte a odneste domů. Na zahradu

Jednotlivé druhy bramboříků se liší tvarem a velikostí hlíz. C. coum ji má kulovitou, C. hederifolium diskovitou a C. graecum nepravidelnou. Hlíza posledně zmíněného druhu může dorůstat značných rozměrů a vážit i několik kilogramů.

Několik druhů bramboříků roste přímo v Evropě, především kolem Středozemního moře ale i ve střední části Evropy. Další pak najdete v Malé Asii. V přírodě České republiky se můžete vzácně setkat s bramboříkem nachovým (C. purpurascens). Jde o jediný druh, který se vyskytuje na sever od Alp. V našich podmínkách bezproblémově přezimuje. Při výsadbě se vyvarujte příliš slunečných poloh a pěstujte ho raději na polostinných místech, v podrostu keřů a stromů, na východní a severní straně budov apod. Půda by měla být spíše lehčí, humózní, podobná té, která se vyskytuje v listnatých lesích. Tento brambořík si potrpí na vyšší obsah vápníku v půdě a stejně jako většina drobnějších rostlin vypadá lépe ve skupinách. Jeho purpurově červené květy, často s tmavším očkem, se objevují od července do září. Na exponovanějších místech v zimě brambořík nachový raději ochraňujte vrstvou listí, kterou zafixujete ještě větvičkou chvojí. Oblíbený je v zahrádkách brambořík břečťanolistý (C. hederifolium), který roste planě a poměrně hojně v listnatých lesích jižní Evropy. Už to je signálem, že jeho přezimování nemusí být v našich zeměpisných šířkách úplně ideální. Praxe je taková, že pokud hlízy vysadíte asi 15 cm hluboko a na zimu ještě zahrnete kompostem, listím nebo zakryjete chvojím, přezimuje celkem zdárně. Tento druh kvete o něco později než předešlý, zpravidla od konce léta a na podzim. Květy má spíše světlejší, bílé, růžové, ale existují i kultivary červenofialové. V dubnu a květnu rozkvétá brambořík C. repandum. Jeho květy jsou růžové s tmavým okem. Druh rovněž pochází z jižní Evropy a také z Malé Asie a na přezimování je citlivější než předešlý. Vydatná nastýlka z listí je nezbytná. Ve skalničkářských prodejnách a na burzách se poměrně často objevuje drobný, ale pěkný brambořík C. coum. Roste kolem Černého moře v Turecku, Bulharsku, na Krymu, ale našli byste ho i v severním Íránu a ve východním Středomoří. Přesto je to v našich podmínkách poměrně nenáročná rostlina. Ve zmíněných oblastech totiž roste i ve vyšších polohách. U nás sice při silnějších holomrazech a přílišném střídání teplot může vymrzat, pokud ji ale na zimu pečlivě přikryjete, měla by bez problémů přežít. Někdy rozkvétá již v únoru, ale hlavním obdobím kvetení je konec března a duben, záleží na konkrétním průběhu jara. Rostlina je to skutečně maličká. Z kulovitých hlízek o průměru 0,5 až 1,5 centimetru vyrostou dva nebo tři lístky ledvinovitého tvaru. Květy jsou nejčastěji tmavě růžové. Pěstuje se na polostinných místech v hajních partiích i na skalkách. Opět je lepší vysadit více rostlin pohromadě, aby vynikly. Pokud má tento brambořík dobré podmínky, začne se sám množit semeny, která často rozšiřují mravenci. Další druhy Kolem Egejského moře roste brambořík C. graecum. Jeho hlízy můžete spatřit například na dovolené v Řecku nebo na Kypru. V Malé Asii roste C. cilicicum, v severní Africe C. africanum a jmenovat bychom mohli ještě další druhy. Ty však v našich podmínkách nepřezimují ani pod vydatnou pokrývkou. Navíc jsou všichni zástupci rodu Cyclamen na seznamu CITES, což je mezinárodní úmluva na ochranu ohrožených rostlin a zvířat. Zmíněné rostliny lze zakoupit u specializovaných zahradníků, sběratelů, skalničkářů, na výstavách a v dobře zásobených zahradních centrech, proto není třeba poškozovat původní druhy a riskovat vysoké pokuty. FOTO: AUTORKA A THINKSTOCK

Bramboříky do zimních oken i letních záhonů

Komentáře

Napsat komentář