Kdo vám navrhne nejlepší chodníky a cesty?


Plánujete během letošní sezony zrenovovat nebo nově vybudovat v zahradě chodníky, cestičky i jiné zpevněné plochy? Pak s tím začněte právě teď. Nejprve se podívejte se, kde vám po zimě zůstaly vyšlapané plochy.

chod1

Nejdůležitějším a zároveň nejširším bývá chodník od vrátek ke vchodovým dveřím do domu. S jeho umístěním nebývají problémy. Ovšem u dalších cest si majitelé většinou nejsou jisti, kudy a jak je správně vést. Poradit v tom dokáže zima. Právě stopy vyšlapané ve sněhu nebo běháním rozbahněná půda vám ukážou, kde se nejvíce chodí, kudy jste nejčastěji mířili ke garáži, skleníku, děti na prolézačku… Snadno tak získáte přehled, kde se nejčastěji pohybujete. A kde se tedy vyplatí vybudovat cestu, ale i další zpevněné plochy.

Velké a větší

Chodník ke vchodovým dveřím domu je ten hlavní, čemuž by měla odpovídat jeho šířka i materiál, z něhož ho postavíte. Všeobecné doporučení říká, že by se na něm měli pohodlně vyhnout dva dospělí lidé, a ti k tomu potřebují šířku minimálně jeden metr. Ostatní cestičky už mohou být užší, stačí padesát až osmdesát centimetrů. Na místa, která chodíte málo, pak stačí pouze jednotlivé nášlapné prvky.

Pamatujte na to, že zahradní chodník je nejen prvek praktický, ale i estetický. Podoba a styl cesty by měly odpovídat architektonickému pojetí zahrady. Zcela zpevněné cesty, sestávající z kamenné či betonové dlažby, jsou ideální pro přístup k domu takzvanou suchou nohou. Částečně zpevněné cesty, tvořené jednotlivými nášlapnými kameny, se hodí do minimalistických zahrad. Nezpevněné cesty tvořené pískem či štěrkem jsou nejvhodnější pro velké zahrady přírodního vzhledu.

Právě typ a volba materiálu rozhodují o tom, z čeho a jakým způsobem byste ho měli stavět. Dlažbu či jiné prvky zpravidla stačí položit do štěrkového či pískového lože. Toto řešení má několik výhod: chodník můžete kdykoli rozebrat a znova sestavit, snadno vyrovnáte minimální výškové rozdíly a navíc je jednodušší a rychlejší.

Pokud však od plochy vyžadujete vyšší pevnost, například kvůli parkování těžších aut, máte-li pozemek ve svahu a potřebujete v něm vytvořit několik schůdků, nebo jste si vybrali velkoplošné dlaždice či přírodní kámen, pak se doporučuje zvolit pokládku do malty či betonu. Nezapomínejte také na to, že profil cesty by měl míst skon ke stranám, aby se na chodníku netvořily louže a voda mohla odtékat. Okraje cest můžete zpevnit například obrubníky, kamenem uloženým do betonu nebo pískového lože.

chod2

Výběr materiálu

Povrch cest může být buď tvrdší nebo měkký. Pevnější se hodí na přístupovou cestu od vrátek k domu a příjezdovou cestu ke garáži. Použít lze například žulové kostky, lomový kámen, betonovou dlažbu, litý beton. Měkké pěšinky vytvoříte třeba z drcených dřevitých štěpek, kůry nebo i z trávníku určeného pro vysokou zátěž.

Zajímavé jsou pěšinky ze dřeva. Můžete je vytvořit dřevěnými špalky, plošinami nebo pražci. Nejčastěji se používá například borovice, švestka, třešeň nebo i dub. Pro delší životnost je vhodné použít naimpregnované dřevo.

chod3

Speciální kategorii tvoří zatravňovací dlaždice, které se vyrábějí v různém provedení: betonové, z umělého kamene, ale i z plastu.  V těchto dlaždicích jsou otvory, které se po uložení – zpravidla na pískové podloží – zasypají zeminou a zatravňují. Zpevněnou plochu pak kosíte stejně jako jakýkoli jiný trávník. Oproti klasickým dlažbám tato nejen dobře vypadá, ale také má výborné odvodňovací schopnosti. Pozor ale, je vhodná například pro vjezdy do garáže nebo na stání pro auta, nikoli na cesty a cestičky, po kterých se chodí v podpatcích, pohybují se zde starší lidé nebo malé děti. Přece jen nerovný povrch by pro ně mohl být nebezpečný.

foto Shutterstock

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_03_16

                      .

Komentáře

Napsat komentář