Ochrana rostlin pro zahrádkáře


Vhodný prostředek ve správný čas, opakování a kontrola. To jsou stručné a obecně platné zásady pro efektivní ochranu rostlin.

Chemický postřik ve skleníku je rychlý a účinný, existují ale i jiné možnosti.

Zahrádkáři jsou na své zahradě často, a proto mohou nástup choroby či škůdce zachytit prakticky okamžitě a rychlým zásahem zabránit jeho masovému rozšíření. I oni však potřebují čas od času chemické prostředky na ochranu rostlin. Pryč jsou doby, kdy jedinou možností bylo složité ředění ochranného prostředku z půlkilového megabalení, které by vystačilo pro tři generace zahrádkářů nebo celou zahrádkářskou kolonii. Výrobci už přišli na to, že zahrádkáři představují zajímavý segment trhu a předcházet si je znamená oboustrannou spokojenost. Prodávané chemické prostředky jsou už odměřeny v jednotlivých malých dávkách, často je přibalena i prázdná nádoba opatřená sprejem, do kterého se postřik rovnou ředí, běžné jsou i hotové namíchané sprejové přípravky. Hitem posledních sezon jsou i sady, které obsahují už dva prostředky s různou účinnou látkou, aby byl zásah co nejúčinnější. Uživatelský komfort je sice vyvážen vyšší cenou, ale spotřebitelé jsou rádi, že se tímto způsobem vyhnou riziku popálení rostlin při nesprávném naředění přípravku. Používání hotových nebo připravených dávek má však smysl jen na malých zahrádkách, na velkých plochách by se už výrazně prodražilo. Snadné používání by ale nikdy nemělo svádět k nadužívání, jde o jedovaté látky, které svým vstupem do přírodních cyklů negativně ovlivňují životní prostředí. Kromě klasických pesticidů se na zahrádkářském trhu objevují i alternativní přírodní prostředky, které představují další volbu. Pojďme si společně všechny možnosti probrat. Chemické prostředky Pesticidy jsou uměle připravené chemické látky, které přímo zasahují proti škodlivým činitelům. Rozlišují se podle cíle, proti kterému jsou určeny. Jedná se o moluskocidy (proti měkkýšům, tedy hlavně slimákům), rhodenticity (proti hlodavcům), insekticidy (proti hmyzu), akaricidy (proti roztočům), fungicidy (proti chorobám) a herbicidy (proti plevelům). Na zahradě není nutné být vyzbrojen kompletní škálou prostředků, celou řadu zásahů je možné nahradit jednoduchými postupy. Nejsnadněji lze omezit zásahy proti hlodavcům a plevelům, kdy občasné pletí bez problémů udrží pěkný stav zahrady. Hojnější používání herbicidů bývá časté jen u intenzivně pěstovaných trávníků a při přípravě plochy pro založení trávníku. Výhody + rychlá aplikace + okamžité zlepšení stavu + zastavení i masivní infekce či napadení Nevýhody – zásah je třeba správně načasovat (zvlášť u insekticidů) – u fungicidů i akaricidů je nutné mít minimálně dva přípravky s různou účinnou látkou – je nezbytné věnovat velkou pozornou ochraně osoby i prostředí (správná likvidace obalů, používání rukavic, ústní roušky atd.) Přírodní látky Použití přírodních látek patří k nejstaršímu způsobu ochrany kulturních rostlin. Vychází hlavně ze znalosti vztahů mezi rostlinami a využití jejich vlastností pro boj proti chorobám či škůdcům. Jejich uplatnění je více rozšířeno mezi ekozahradníky, kteří chemické prostředky a umělá hnojiva ze zásady nepoužívají. I v dnešní době mají staré recepty a zkušenosti zahradníků na moderní zahradě své místo. Příprava výluhů a jích je ale časově náročnější, tyto látky mají také omezenou dobu použitelnosti a nelze je dlouho skladovat. Prostředky na přírodní bázi se už léta používají v sadech (olejové postřiky proti přezimujícím škůdcům) i ve sklenících, jejich účinnost však není stoprocentní. Trochu neprávem stojí stranou i tzv. agrotechnická opatření, která také mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav rostlin. Jde především o výsadbu v dostatečně volném sponu, jednocení, vytrhávání plevelů a napadených rostlin, výběr správného stanoviště a přiměřené hnojení. Právě v tomto ohledu mohou zahrádkáři „bodovat“, protože svou zahradu do detailu znají a ošetřují jen menší plochy, proto prevence napadení chorobami a škůdci by u nich měla být na prvním místě. Výhody + nezatěžují životní prostředí + jsou levné + pocházejí z dostupných domácích zdrojů Nevýhody – nutná hluboká znalost rostlin a jejich vlastností – příprava jích a výluhů je časově náročná – nelze zasáhnout okamžitě Integrovaná ochrana Pro zahrádkáře je asi nejpřijatelnější integrovaná ochrana. Jde o mozaiku jednoduchých opatření, která víceméně předcházejí onemocnění či napadení rostlin nebo podstatně oddálí termín, kdy rostlina onemocní. Kromě agrotechnických opatření, se kterými jste se seznámili už v předchozím odstavci, jde také o pečlivou kontrolu rostlin, aby byl výskyt škůdců či první známky nemoci zachyceny již na počátku. V této době lze nasadit prostředky, které jsou buď přírodní (olejové postřiky, přírodní pyretroidy), nebo mechanické (lepové destičky, pásy). Speciální úlohu zde mají i různé cizopasné či parazitické organismy, které napadají škůdce či původce onemocnění a ničí je (bakterie, parazitické hlístice, chalcidky, draví roztoči, vosičky). Tento způsob ochrany je poměrně efektivní, je ale potřeba pozorně sledovat nástup škůdců a další postřiky pečlivě vybírat, aby těmto organismům neuškodily. Integrovaná ochrana nevylučuje chemické postřiky, ale chápe je jako poslední možnost při silném výskytu nebo napadení, nikoli jako běžnou součást péče nebo dokonce prevenci. Nedílnou součástí integrovaného přístupu k zahradničení je i využívání dalších živočichů, jako jsou savci, ptáci, hmyz nebo obojživelníci, pro které se na zahradě plánovitě připravují vhodná místa k přezimování nebo životu. Výhody + šetrná k životnímu prostředí + dlouhodobě udržitelná + jednoduché použití – nenáročné na aplikaci a ochranné prostředky Nevýhody (jen u parazitických organismů) – organismy je třeba objednávat, je třeba počítat s dodací lhůtou – nutná častá kontrola rostlin – dobře funguje jen v uzavřených prostorech, neúčinkuje na 100 % FOTO: SHUTTERSTOCK

Ochrana rostlin pro zahrádkáře


Komentáře

Napsat komentář