Ostropestřec pro nemocná játra


Většinu bylinek člověk používá převážně jako obklady či k potírání nemocných míst. Do této kategorie patří měsíček, řebříček či heřmánek. Existuje však i skupina rostlin, z nichž je lepší připravit si léčivé čaje či kapky. To platí kromě máty či šalvěje také pro ostropestřec, který léčí nemocná játra. jatra2 Ostropestřec (Silybum marianum), jehož domovinou je jižní Evropa, severní Afrika a západní Asie, si se žádnou jinou léčivkou nespletete. Jde o statný bodlák, který dorůstá až do výšky metr a půl. Díky typické bílé kresbě vypadají jeho listy jako mramorované. Původ tohoto zbarvení provází pověst, která říká, že když Panna Maria utíkala s Ježíškem před králem Herodem přes poušť, po cestě ho krmila a kapka mateřského mléka dopadla na bodlák u jejích nohou. Proto se také můžete setkat s lidovými názvy této rostliny jako Kristova koruna, kardus mariánský, stříbrný bodlák nebo strakáč, bílý trn, ostrolist, podstřel či volčec. Jak účinkuje? Ostropestřec chrání a regeneruje jaterní tkáň, a proto se používá například při léčbě virové hepatitidy nebo cirhózy jater. Správná funkce tohoto orgánu vede k poklesu vysokého krevního tlaku, proto se ostropestřec používá i jako prostředek pro jeho snížení. Je vhodný také pro celkovou detoxikaci organismu, dokáže významně pomoci i při otravách drogami, alkoholem nebo houbami. Látka silymarin, která se z něj získává, je dokonce natolik silná, že se podává nitrožilně při otravě smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou, kdy bez léčení hrozí smrt. Ostropestřec rovněž zvyšuje produkci žluči a usnadňuje trávení, odstraňuje nadýmání i pocit plnosti. Významně posiluje imunitní systém, a proto se doporučuje jako podpůrná léčba při chemoterapiích. Bylinu lze ale používat i zevně, třeba při léčbě bércových vředů, křečových žil a hemoroidů. Při přípravě je třeba dodržovat jednu zásadu – semena se musí vždy roztlouci, jinak se výrazně snižuje jejich účinek. Z léčivých látek obsahuje kromě již zmiňovaného flavonoidu silymarinu také slizové látky, bílkoviny, hořčiny a mastný olej. Pěstovat se dá i na zahradě Ostropestřec se dá dobře pěstovat jako letnička, někdy vydrží i do dalšího roku. Vysévá se na přelomu března a dubna do hluboce propracované půdy. Jde o statnou rostlinu, proto potřebuje hodně místa – rozestup mezi řádky by měl být minimálně půl metru, mezi rostlinami v řádku třicet centimetrů. Co do podmínek není nijak náročný, roste i na jinak těžko využitelných jílovitých půdách, ve volné přírodě ho najdete v teplejších oblastech na rumištích nebo na podobných nehostinných místech. Nebude se mu ale dařit na místech s kyselým pH, potřebuje zásadité prostředí. Pozor! Produkuje velké množství semen, a může tedy zaplevelit pozemek, pokud ho necháte vysemenit. Pozor na ostny! Jak se ostropestřec dobře pěstuje, o to hůře se sklízí – hlavně kvůli ostrým ostnům, a proto potřebujete silné kožené rukavice. Někdo také radí po odstřihnutí stvolů nůžkami hned odstranit i ostny, což je sice časově náročné, ale usnadní to pozdější manipulaci. Sklizeň semen je také třeba dobře načasovat, aby ze zákrovů samovolně nevypadala. Že je ta správná doba – zpravidla to bývá koncem srpna a v září –, poznáte podle toho, že se objeví první chomáčky bílého chmýří. Odstřižená plodenství se dosoušejí na plachtě. Při získávání semen také můžete postupovat dvojím způsobem: buď plodenství rozstřihnete zahradnickými nůžkami a semena vymnete, nebo je dáte do kbelíku a kolmými údery násadou, polínkem nebo jiným vhodným nástrojem ho rozbijete a semínka se uvolní sama. Pokud sklízíte větší množství rostlin, je tento způsob vhodnější. Semena – lesklé červenohnědé nažky – je třeba ještě dosušit v tenké vrstvě a vyčistit od chmýří a nejrůznějších zbytků. S tím vám pomůže mírný vánek, ale mnohem jednodušší je sáhnout po obyčejném fénu, který všechny nečistoty vyfouká. Semena skladujte ve skleněných lahvích celá a nemletá. Rozdrťte je těsně předtím, než si z nich budete vařit čaj. Jinak vám rychle žluknou a změní se jejich vlastnosti.
Léčivé přípravky jatra1 Čaj ze semen Dvě čajové lžičky semen roztlučte v hmoždíři a spařte zhruba sto padesáti mililitry vroucí vody. Nechte čtvrt hodiny louhovat, poté slijte. Užívejte při zažívacích potížích nebo lehčích problémech s játry a žlučníkem. Pijte dva šálky denně, ráno a večer, vždy půl hodiny před jídlem, maximálně však po dobu deseti týdnů.   Tinktura Roztlučená semena zalijte v malé lahvičce čtyřicetiprocentním alkoholem v poměru 1 : 10. Směs nechte stát tři týdny, čas od času ji protřepejte. Hotovou tinkturu přeceďte před plátno a rozlijte do malých lahviček s kapátkem. Při potížích se zažíváním, migrénách nebo i křečových žilách užívejte patnáct až dvacet pět kapek. Pozor, tento přípravek nelze používat při cirhóze jater, protože obsahuje alkohol!   Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock  

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.

Flora titulka_01_17

Uložit

Komentáře

Napsat komentář