Pravidla pro ochranu rostlin před chorobami a škůdci


K ochraně rostlin před chorobami a škůdci přistupuje řada zahrádkářů s velkými obavami. Každý rok je to jiné. Mění se riziko nákazy, průběh choroby podle počasí a také jednotlivé postřiky firmy vylepšují a přejmenovávají. Každý by rád znal jednoduchá pravila, která péči usnadní. Ale existují nějaká?

ochrana2Základem každého pěstování rostlin je správná péče. To v praxi znamená, že byste měli ponechávat mezi rostlinami dostatečný spon, tedy rozestupy. V hustém porostu se více šíří choroby, listy špatně osychají, dostane se k nim málo slunce, porost se také špatně okopává a kontroluje. Dalším rizikem vzniku chorob je příliš štědré hnojení, které vede ke křehkým listům a stonkům. Škůdci se také více šíří na velkých plochách jediné plodiny, proto je výhodnější pěstovat společně více různých druhů zeleniny nebo květin. Pokud se vám to povede, minimalizujete tak použití ochranných prostředků na naprosté minimum. Stále myslete na to, že postřiky by měly být pouhým lékem, který napravuje rizikovou situaci, nikoli běžnou součástí péče o rostliny. Důležité je také záhony co nejčastěji kontrolovat.

Kdo vám na záhoně škodí?

Hnědý a zkroucený list je jasný příklad, že rostlině něco chybí. Pro správnou pomoc je naprosto klíčové určit, co je původcem onemocnění. Zde jsou nejčastější příklady:

  • Poškození hmyzem: Na rostlině najdete přímo hmyz, housenky, larvy, nebo stopy po nich, takzvané požerky. Nejčastěji jde o pravidelné výkusy – to třeba dělají lalokonosci nebo chřestovníčci -, často najdete na rubu listů droboučké vpichy, příznakem napadení například bělásky, jsou i kupičky trusu. Typická je také červivost ovoce a předčasný opad mladých plůdků.
  • Poškození chorobami: Příznaky jsou velmi různorodé. Nejčastější je proměnlivá změna zelené barvy, neostré okraje skvrn, degradace tkání, měknutí, bělavé povlaky či výtrusné kupky na spodní straně listů.
  • Virová onemocnění: Příliš pozornosti se jim nevěnuje, jde ale o nejvážnější onemocnění rostlin, protože je nelze vyléčit. Šíří se nejčastěji vegetativně množeným potomstvem, přenáší ho také savý hmyz. Nejčastěji jde o různé mozaiky, rostliny ale mohou mít i růstové deformity jako varhánkové listy nebo zmnožené vrcholy. Velmi rozšířenou virózou je šarka peckovin. Jejímu šíření lze zabránit jen likvidací napadených rostlin a ošetřováním proti přenašečům, nejčastěji mšicím.
  • Poškození sluncem: Jde o nejčastější nefyziologické poškození, které ničí listy. Ty mají ostře ohraničené hnědé skvrny bez kolísání barvy. Popáleniny se zpravila nacházejí po okrajích rostliny, nikoli uvnitř. Podobně vypadá i poškození rostlin nesprávnou koncentrací postřiku a dokonce i hnojivem.

ochrana4

Obavy z ředění

K ošetřování a ochraně rostlin existuje spousta přípravků,které jsou k mání v každém zahradnickém centru i drogerii. Zpravidla jsou to koncentráty. Pěstitelé se pak bojí toho, aby je správně naředili a rostlinám ještě více neuškodili. Firmy jim však tuto situaci usnadňují, neboť téměř u každého druhu se už objevují malá balení přípravku, určená přímo pro jednotlivou dávku ošetření. Tedy celou lahvičku stačí bez pracného odměřování nalít nebo prášek vsypat do nádoby o objemu pět či deset litrů. Ovšem pokud pěstujte jen květiny na balkoně, i to je příliš. Rozmíchaná dávka není příliš stabilní a nelze ji skladovat dokonce ani deset dnů, což je doba, po jejímž uplynutí se doporučuje ochranný postřik opakovat.

Výrobci ale přicházejí i s dalším zjednodušením ošetření. Na trhu jsou k dostání již naředěné hotové spreje, které umožní pohotový zásah bez ředění. Dlouhodobá stabilita je u nich zajištěna přídavkem látky, která brzdí případný rozklad. Nejčastěji jde o insekticid, umožňující pohotový zásah i proti škůdcům v bytech (Decis AL). V regálech obchodů najdete i přípravek proti houbovým onemocněním (Folicur AL), jehož účinek je dvojí. Zasahuje proti chorobě i posiluje povrch listů, čímž snižuje riziko dalšího napadení.

Tento typ přípravků se hodí spíš pro malé pěstitele, na velkých zahradách by vás taková ochrana přišla draho, tam si raději nařiďte postřik z koncentrátů. Hotový sprej se ale doma stejně vyplatí mít připravený. Využijete ho pro včasný zásah, například když při kontrole záhonu objevíte první napadené místo. Během pár minut ho postříkáte a zpravidla se vám tak podaří zastavit šíření chorob nebo množení škůdců už v počátku. Další ošetření často už není třeba. To je další nesporná výhoda jejich používání.

Přirozeným nepřítelem škůdců v zahradě je ptactvo

Přirozeným nepřítelem škůdců v zahradě je ptactvo

Okrasné a užitkové rostliny

Choroby a škůdci v zásadě nerozlišují, zdali napadají rostliny užitkové či okrasné. Prostředky pro oba typy jsou tak velmi podobné, často identické. Liší se hlavně v ochranné lhůtě, tedy době, po jejímž uplynutí lze ošetřené rostliny konzumovat. Je logické, že okrasné rostliny toto omezení nemají. To ale neznamená, že ošetření chemickými pesticidy je zcela bezpečné. Použité látky vždy zasahují životní prostředí, můžete se jimi potřísnit nebo se jich nadýchat. Dbejte tedy na přesné a správné použití.

Přírodní versus chemické prostředky

Trend přírodních zahrad, který si v posledních letech získává na oblibě, se více než na přímou ochranu rostlin zaměřuje na jejich kondici a odolnost a snaží se chemické prostředky zcela vyloučit. Používání přírodních prostředků pro ochranu rostlin je ale možné a dokonce i velmi vhodné ve všech zahradách. Ovšem zpravidla jde o daleko pracnější a na zkušenosti náročnější variantu a výsledek nebývá spolehlivý.

Proto mnozí stále spoléhají na chemické ochranné prostředky. Zahradě neuškodí, ale musejí se používat s rozmyslem a ve správnou dobu. Vždy by měla být na prvním místě prevence, až když ona selže, přichází čas na chemické prostředky. Používání chemických prostředků vede často k jejich nadužívání, což také není dobré.

Nové trendy

V posledních letech lze vypozorovat trochu jiný směr ve vývoji nových chemických přípravků, kdy se na trhu začínají objevovat přípravky založené na principu přírodních látek. Často se můžete setkat například s termínem přírodní pyretroidy, tyto látky jsou součástí insekticidů a repelentů. Jde o uměle syntetizovanou látku, která napodobuje látku pyretrum, která se vyskytuje u některých chryzantém. Tam je ale nestabilní, proto musely být některé molekuly nahrazeny halogenovými prvky, tedy například chlórem, díky nimž se stanou stabilními. Pyretroidy jsou tedy také chemicky připravené, ale přírodě neškodí. Kdo chce sáhnout po opravdu přírodních látkách, musí použít pyrethriny. Ovšem i u nich hrozí poškození ekosystému, protože postřikem v nesprávnou dobu zasáhnete užitečný hmyz. Stále tedy platí, že zdravé plodiny jsou výsledkem dlouhodobé péče, která se zaměřuje na vytvoření dostatečně velkého a tedy i pružného ekosystému.


Víte, co jsou…

Pesticidy – to jsou všechny uměle vyrobené chemické látky, kterými zasahujeme proti škodlivým činitelům. Dělí se na:

Herbicidy – účinkují proti plevelům, nejčastěji selektivně proti jednotlivým – nejčastěji dvouděložným – skupinám rostlin, totální ničí všechny zelené rostliny.

Fungicidy – používáte proti houbovým onemocněním, tedy plísním, hnilobám, rzi a padlí.

Insekticidy – chrání proti hmyzu – savým a žravým škůdcům, mezi něž patří nejčastěji mšice, ale i vrtule, obaleči, píďalky.

Akaricidy – fungují proti roztočům, z nichž nejznámější jsou svilušky nebo roztočík jahodníkový.

Moluskocidy – pomohou v boji s měkkýši, z nichž nejvíce škodí slimáci.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_05_16

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.


Komentáře

Napsat komentář