Řez slivoní, třešní, meruněk a broskvoní

Čtvrtkmen třešně
a švestky

Čtvrtkmen u švestek a třešní
Švestky i třešně patří mezi oblíbené dřeviny na většině českých zahrad. Nejčastěji se pěstují jako praktické čtvrtkmeny, které se poměrně snadno sklízejí a jsou vhodné i pro středně velké zahrady. S řezem mladých stromů počkejte do jara, během zimy by nedošlo k zacelení ran, které by tak umožnily vstup chorob a škůdců do dřeva. Vždy odstraňujte všechny poškozené a křížící se výhony. U mladých stromků se snažte zapěstovat kvalitní kosterní větve, které jsou otevřené do prostoru. U čtvrtkmenu se odstraňuje terminální výhon, což umožní vytvoření koruny otevřené světlu i vzduchu. Během jara zkraťte přibližně o polovinu i nové výhony. Termíny řezu těchto druhů se u různých autorů často liší. Všeobecně se ovšem považuje za vhodné u zapěstovaných dřevin provést ještě letní řez, při kterém se odstraňují všechny zbytečné bujné výhony a napadené či poškozené větve. Staré větve se vždy řežou na mladý výhon, který tuto větev rychle nahradí.

Zákrsek švestky

Švestkový zákrsek
Tento tvar švestek se hodí i pro malé zahrady a plody je u něj možné sklízet prakticky ze země. U mladého stromu zkracujte každý rok na jaře terminál asi o polovinu. Stejně tak postupujte u ponechaných výhonů na kosterních větvích. Přestože se zde ponechává terminální výhon, musí být koruna vzdušná a přístupná pro světlo. Proto během jara odstraňujte všechny přebytečné slabé a zahušťující výhony. Kompletně vyřežte také všechny křížící se výhony. U zapěstovaného stromku proveďte řez během léta, kdy zkraťte všechny mladé výhony asi na polovinu a zároveň vyřežte všechno staré a poškozené dřevo.

Dlouhý řez broskvoně

Dlouhý řez broskvoní
Broskvoně se všeobecně vyznačují poměrně bujným růstem. Jednoleté výhony mohou dorůst do více než metrové délky, proto je nutné každý rok, nejlépe během března a dubna, provést řez. Nejčastěji se používá poměrně pracný krátký řez, který počítá se zakracováním letorostů. My si však ukážeme americký řez označovaný také jako dlouhý, který je v porovnání s předchozím typem mnohem jednodušší. U broskvoní (a někdy také meruněk) postupně zapěstovávejte otevřenou neboli kotlovitou korunu, kterou tvoří nejčastěji čtveřice nebo pětice silných kosterních větví. Tento typ koruny je dobře přístupný pro světlo a vzduch. Po několik let do této zapěstované struktury nezasahujte, zmlazení kosterních větví se provádí až po mnoha letech, kdy starou odplozenou větev nahradíte mladým výhonem rostoucím poblíž. Každý rok odstraňte všechny výhony rostoucí uvnitř kotlovité koruny. Stejně tak vystříhejte všechny slabé neplodné výhony, na nichž se neobjevují květní pupeny. Podobně postupujte u mechanicky poškozených nebo chorobami a škůdci napadených výhonů. Tento typ řezu dostal jméno podle dlouhých výhonů, které se na kosterních větvích nechávají a ani zčásti se nezkracují. Někdy se může zdát, že výhony rostou příliš prudce vzhůru, ale během léta se sehnou pod tíhou plodů. Na kosterních větvích ponechte hned několik takto nezkrácených prutů.

Šittův řez meruňky

Šittův řez u meruněk
Meruňky v bujnosti růstu mnohdy předčí švestky i broskvoně. Nejčastěji se pěstují meruňkové zákrsky s kotlovitou korunou stejně jako u broskvoní. Během jednoho roku vytváří strom velké množství dlouhých prutů, které značně zahušťují korunu. Kromě odstraňování tenkých neplodných výhonů se zaměřte na zkracování plodných prutů. Ty řežte v době rašení asi na desátý pupen. Šittův řez počítá také s letním zaštipováním výhonů, které díky tomuto zásahu do konce sezony založí další květní pupeny. Řez udržuje meruňky v dobré kondici a plodnosti. Pokud byste ho neprováděli každý rok, dřevina by vytvářela velké množství dlouhých prutů, které by neplodily, a navíc by silně destabilizovaly korunu.