Sklo versus polykarbonát


Ačkoli skleník dostal jméno podle skla, stále častěji ho nahrazuje ve výplních polykarbonát. Oba tyto materiály mají své výhody a nevýhody a je na zvážení každého, co mu bude lépe vyhovovat a jaký výrobek si tedy zvolí.

Sklo je ideálním materiálem pro zasklívání skleníků, ovšem k jeho minusům patří špatné tepelněizolační vlastnosti. Polykarbonát izoluje lépe, ale zase má mnohem menší prostupnost světla. A liší se i v jiných vlastnostech.

Když se rozhodnete pro sklo

Jestliže se rozhodnete pro skleněné výplně, volte bezpečnostní sklo, které se při rozbití rozpadne na malé neostré kousky, o něž se nepořežete. Seriozní prodejce se vás také zeptá, zda chcete sklo průsvitné nebo průhledné, tedy čiré. Stále více firem preferuje to první, které mnohem lépe chrání rostliny před slunečními paprsky a nemusíte ho tak v horkých slunečných dnech zastiňovat rohožemi nebo zamalovávat vápnem. Obavy, že na začátku sezony a během oblačných dnů bude uvnitř málo světla, jsou zbytečné. Testy ukázaly, že má prakticky stejnou propustnost světla jako sklo průhledné. Někteří stále volí čiré, tedy průhledné sklo. Například pro to, že jsou na něj zvyklí. Důvod k tomu mají i ti, kdo uvnitř nepěstují jen zeleninu, ale i zajímavé okrasné rostliny, které je příjemně stále vidět.

Všeobecně pro sklo platí, že propouští dovnitř kolem devadesátí procent slunečního světla, velmi dobře odolává chemickým vlivům, jeho životnost je téměř neomezená a příznivá bývá i jeho cena. Největší nevýhodou jsou špatné izolační vlastnosti, zvlášť tehdy, chcete-li skleník vytápět.

Proč zvolit polykarbonát

Výborné teplněizolační vlastnosti polykarbonátu oceníte nejen ve vytápěných sklenících, ale například i na začátku pěstební sezóny, kdy přes den svítí slunce a teploty se pohybují nad deseti stupni, ovšem v noci ještě klesají pod nulu. Teplo naakumulované přes den skrz okna tak rychle neuniká a nehrozí, že vám rostliny a sazenice pomrznou. Polykarbonátová okna jsou také velmi odolná, ovšem pozor, nikoli nerozbitná! Pokud byste do nich silou bouchali ostrým předmětem, prasknou. Ale běžnému provozu na zahradě, hrám dětí stejně jako i bouřkám samozřejmě odolají. Za nevýhody tohoto zasklení lze označit nižší propustnost světla, ta se pohybuje podle typu zasklení v rozmezí od 70 do 85 procent, v porovnání se sklem pak i kratší životnost, horší odolnost vůči větru a hlavně vyšší cena. Všeobecně je sice plast levnější než sklo, ale ten obyčejný k pěstování rostlin není vhodný. Používají se speciální polykarbonáty, jejichž výrobní náklady jsou vysoké.

Komůrkový polykarbonát

Pozor na levné plasty!

Poměrně často se můžete setkat s různými mimořádnými akcemi a speciálními slevami na skleníky s polykarbonátovámi výplněmi. Ačkoli jde o lákavou nabídku, raději byste ji měli odmítnout. Jak se shodují tuzemské firmy, zpravidla jde o méně kvalitní výrobky dovezené z Asie, které více než užitek přinesou zklamání.

Poznat kvalitní polykarbonát a vyhnout se tomu špatnému není zrovna jednoduché, ale existuje několik tipů, jak na to. Vyžádejte si technických list a v něm sledujete, jaké maximální teplotě skleník odolá. Ty kvalitní zde mají uvedeno rozmezí mezi 100 až 120 stupni Celsia. Pokud zde nebude žádný údaj nebo jen poloviční hodnota, raději se výrobku vyhněte. V horkém létě bude muset deska odolávat mnohem vyšší teplotě a ta málo odolná časem popraská. Pozorně se také podívejte, zda okna nemají na povrchu nebo v sobě podivnou krupičku. Znamená to, že mohou být z méně kvalitního plastu. Polykarbonát se vyrábí roztavením granulek a krupička jsou vlastně zbytky jiného průhledného plastu s jinou teplotou tání nebo jde o neroztavené zbytky recyklovaného polykarbonátu, který má díky svým předchozím úpravám také jinou teplotu tání. V Asii je běžným standardem používat velmi levný a hlavně velmi nekvalitní polykarbonát, který obsahuje až osmdesát procent již několikrát použitého recyklátu z jiných výrobků. Vyhnout byste se určitě měli i všem deskám, které nemají žádné označení výrobce či na nich nenajdete žádné další informace.

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock a archiv firem Zenit a L.A.V.

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář