Přáli byste si zimní zahradu?

Zimní zahradu lze použít buď pro pěstování květin nebo jako obytnou místnost. Záleží na tom, z čeho si ji necháte postavit, jak bude velká, na jakou světovou stranu orientovaná. A také, zda ji chcete vytápět, nebo ne.

foto Shutterstock

Zásada, že v jednoduchosti je krása, platí pro zimní zahradu. Firmy vám postaví prakticky jakýkoli tvar a velikost, od nejjednodušší přístavby s pultovou střechou přes různé výklenky až po šikmé stěny či atypická zákoutí. Veškeré nepravidelné konstrukční prvky nadstandardního a atypického vybavení se zhotovují většinou na zakázku, což se projeví na ceně stavby.

foto Shutterstock

Orientace na světové strany

Zimní zahrada zpravidla navazuje na dům, může ale stát i samostatně nebo být propojená s bazénem či letní kuchyní s pergolou. Ideální je počítat s její stavbou již v projektu domu, pokud se rozhodnete pro budování dodatečně, už jde většinou o kompromis. Třeba v orientaci na světové strany a tím i ideálního využití. Zvolíte-li otočení na jih, svítí tam slunce – a zadarmo prostor ohřívá – po celý rok. V létě tady ale mohou teploty dosahovat i přes padesát stupňů, proto se stává nezbytným doplňkem stínění a větrání. Na západ směrovanou zahradu ohřívají paprsky v druhé polovině dne, je proto vhodná na večerní posezení. Pokud jste dlouho v práci, a naopak míváte volné dopoledne, nechte si ji postavit na východ. Zimní zahrada může být i na severní straně domu, pak zachycuje ranní a večerní paprsky, přes den ale zůstává zastíněná.

foto Shutterstock

Teplá, nebo studená?

Více než orientace na světové strany ale způsob využití a množství tepla uvnitř ovlivní to, zda se rozhodnete zimní zahradu vytápět, nebo ne. Vytápěná slouží jako plnohodnotná místnost a stává se většinou druhým obývacím pokojem. Doporučuje se do ní instalovat spíše podlahové topení, protože při něm oproti vytápění z jednoho či dvou radiátorů dochází k lepšímu rozložení tepla po celé ploše. Je však dražší. Nejen proto, že zde musíte mít zdroj tepla, ale také jsou k její stavbě nutné materiály s lepšími izolačními vlastnostmi, aby teplo neunikalo skrz okna a konstrukce rychle ven.

Většina lidí však volí takzvanou studenou zahradu, která prodlouží sezonu o celé týdny. Teploty zde jsou o několik stupňů vyšší než venku, i když je pravda, že jak se na trh dostávají stále kvalitnější materiály, které jsou uvnitř schopné zadržet teplo, rozdíl se zvětšuje. Stejně ale bude-li v zimě dlouho a hodně mrznout, teploty v zahradě poklesnou k nule. Neznamená to však, že byste místo nijak nevyužili. Jsou to ideální podmínky pro přezimování balkonovek a středomořský druhů pěstovaných v nádobách.

Pokud byste chtěli přece jen čas od času v takové zahradě posedět, lze sem přidat například přenosné topidlo nebo elektrické infrazářiče, které neohřívají vzduch, ale osoby a předměty v jeho dosahu.

foto Shutterstock

Z čeho se staví

I když se hovoří o zasklených zahradách, jako výplňový materiál se stále častěji používá také polykarbonát. Jeho vlastnosti se zlepšují a přibližují se sklu, ovšem oproti němu nabízí jednu ohromnou výhodu – je lehký, prakticky nic neváží. To je zvlášť u velkoplošného zasklení velmi důležité, neboť nezatěžuje příliš konstrukci, dopřát si můžete velká okna bez dalších podpěr, které nebudou bránit ve výhledu a opravdu propojí zimní zahradu s exteriérem. Zatímco kdysi se na stavbu používaly dvoustěnné desky silné jeden centimetr, dnes se setkáte s až sedmistěnným polykarbonátem s tloušťkou dva až tři a půl centimetru i více, přičemž ty poslední charakterizuje koeficient prostupu tepla U rovnající se číslu jedna. Zbytečné jsou obavy, že by pod komůrkovou střechou bylo přítmí či větší tma, už i z polykarbonátu koupíte kvalitní takzvaní plně čiré desky.

Sáhnete-li přece jen po sklu, za standard se považuje to s koeficientem prostupu U kolem hodnoty jedna.

foto Shutterstock

 

Sklo či polykarbonátové desky jsou osazené do konstrukce, nejčastěji ze dřeva, hliníku či plastu. Je celkem zbytečně dlouze a složitě řešit a pracně porovnává výhody jednoho materiálu oproti druhému. Rám tvoří ani ne deset procent z plochy zimní zahrady. Při výběru konstrukce proto zohledněte její vzhled a celkový design, aby ladila se stylem domu a jeho okolím.

• Nejvíce lidí volí konstrukci zimní zahrady ze dřeva, která je zpravidla vyrobená z lepených hranolů. Používají se běžné dřeviny jako na výrobu oken, ale vybrat si můžete také například kanadskou borovici nebo kanadský dub.
Hliníková konstrukce má tu výhodu, že je naprosto bezúdržbová, velice trvanlivá a může být zbarvena pomocí práškové barvy. Předností je i jeho voděodolnost a minimální roztažnost vlivem rozdílných teplot.
• Kombinace hliník-dřevo spojuje dobré vlastnosti obou materiálů.
Plastová konstrukce je bezúdržbová a finančně výhodná. Opticky je ovšem málo atraktivní a při velkém rozpětí mohou vznikat problémy se statikou.

foto Shutterstock

 

Moderní okna s kvalitními izolačními skly vás navíc ochrání nejen před zimním chladem, ale také před letním přehřátím a vytvoří i účinnou bariéru proti hluku. Nezajistí však větrání, bez kterého se neobejdete, ať tu pěstujete rostliny, které zvyšují vlhkost vzduchu, nebo si tu chcete posedět v létě. Ideální je takzvané křížové větrání, kdy proti sobě otevřete okna, vzduch může proudit, vymění se a ochladí. Proto je důležité, aby byla zahrada vybavená výklopnými okny ve svislých stěnách, střešními okny ovládanými mechanicky pomocí teleskopického táhla či elektromotorem. Ten lze doplnit větrnými a teplotními čidly, které otevírají okna automaticky podle parametrů, které si nastavíte. Nejčastěji se k zahradám volí posuvné či posuvně výklopné dveře, nezabírají totiž zbytečně prostor. Důležité je také zastínění zimní zahrady před příliš intenzivním sluncem. Nejúčinnější je venkovní, které izoluje přímé sluneční záření v dostatečné vzdálenosti od vnitřního klimatu zahrady. Pro vnitřní stínění se nejlépe osvědčily lehce ovladatelné screenové rolety, rohože a žaluzie.

foto Shutterstock

Co tady pěstovat?

• Nevytápěné zimní zahrady jsou vhodné pro přezimování balkonových a terasových rostlin pocházejících ze Středomoří. Patří mez ně fíkovník, myrta, citrusy a některé druhy orchidejí z vysokohorských poloh. Dobře zde poroste arálie (Fatsia) s výraznými dlanitými listy, pitosporum (Pitosporum), vavřín (Laurus), úhledný cykas (Cycas), aktinidie čínská (Actinidia chinensis), červeně kvetoucí kladivník (Cestrum), fuchsie (Fuchsia), nenáročná kořenokvětka (Aspidistra), podocarpus (Podocarpus) nebo pnoucí tibouchina (Tibouchina) s výraznými modrými květy. Pěstovat tu je možné i jinak velice náročnou kamélii (Camellia).
• Vytápěná zimní zahrada, kde ani v zimě neklesá teplota pod osmnáct stupňů nabízí stejné podmínky pro pěstování jako třeba v obýváku. Daří se tady klasickým pokojovkám, které tady díky dostakus větla lépe porostou. To platí třeba pro filodendron, kroton, dračinec (Dracaena) nebo šefleru. Tyto rostliny ale doplňte i druhy, kterým by se doma nevedlo. Jsou to například gardénie, banánovník (Musa), grevilea, chmelníček (Beloperone) nebo brunfelsie či kočičí ocásek (Acalypha).
• Pokud budete zimní zahradu vytápět na více než 25 stupňů a udržovat tady vlhkost až 90 procent, vzniknou tady ideální podmínky pro pěstování tropické vegetace.

 

text Magdalena Krajmerová, foto Shutterstock

 

Přáli byste si zimní zahradu?