Zahradnické zajímavosti


Botaniky ani laiky nikdy nepřestane udivovat vynalézavost přírody, která dokázala vytvořit rostliny přizpůsobené pro každé místo na Zemi. Stále je co se učit a objevovat – co nového se dozvíte tentokrát?
S jemnou vůní levandule si obvykle spojujeme romantickou krajinu francouzské Provence.

S jemnou vůní levandule si obvykle spojujeme romantickou krajinu francouzské Provence.

Stálezelená krasavice S jemnou vůní levandule si obvykle spojujeme romantickou krajinu francouzské Provence, rozhodně ale neplatí, že byste se s těmito rostlinami mohli setkat jen tam. Levandule fascinují nejednoho zahradníka či milovníka rostlin. Také jich existuje mnohem více forem, než se na první pohled může zdát možné. Dokonce existují celé levandulové sbírky, specializované školky a asociace pěstitelů zaměřených výhradně na pěstování levandulí. Kvůli levandulím se také organizují různé letní festivaly a tvůrčí dílny. Jinan – vzpomínka na druhohory
Neobvyklé listy jinanu (Ginkgo biloba) přitahují mnoho pěstitelů, z nichž mnozí tento mystický strom pěstují i na zahradě.

Neobvyklé listy jinanu (Ginkgo biloba) přitahují
mnoho pěstitelů, z nichž mnozí tento mystický
strom pěstují i na zahradě.

Neobvyklé listy jinanu (Ginkgo biloba) přitahují mnoho pěstitelů, z nichž mnozí tento mystický strom pěstují i na zahradě. Na Zemi jinan přebývá už skoro 300 milionů let. Předpokládá se, že pochází z východní Asie, ale je to pravda jen částečně. V dávných dobách druhohor se jinan nacházel v rozličných částech světa. Četné paleontologické nálezy dokazují, že v hluboké minulosti tento strom rostl na Aljašce, v Kanadě, různých oblastech USA, ale také třeba v Patagonii, na Novém Zélandu, v Austrálii i Jižní Africe. Bohatě se jinan vyskytoval na Sibiři i v Mongolsku, objeven byl také ve Skandinávii, ale i ve střední Evropě. Jinan se vyznačuje řadou zajímavostí. Málo se třeba ví, že jeho sušená a pražená semínka se ve východní Asii pojídají podobně jako burské oříšky. Rozmanité borůvky Borůvky náleží k nejoblíbenějším druhům drobného ovoce. K lesním borůvkám se v posledních letech přidaly také borůvky zahradní, které v sobě snoubí hned několik zajímavých vlastností. Kromě dobré chutě a relativně snadného sběru je to jejich vysoká výživová hodnota a celá řada látek prospěšných zdraví. Vedle tradičních odrůd se občas objeví i nějaká zajímavost. Do této skupiny patří například kříženec nazvaný ‚Pink Lemonade‘, který vytváří plody růžové barvy. Jejich chuť je jemná a příjemná a hodí se třeba do míchaných ovocných pohárů, které zpestří i příjemnou a zajímavou barvou. Pekan neboli hickory Z jižních oblastí USA pochází strom příbuzný ořešáku královskému – ořechovec pekanový (Carrya illinoinensis), který v přiměřeně vlhkých lokalitách vytváří mohutnou korunu. Plody tohoto stromu se obvykle nazývají pekany a jsou využívány k výrobě dezertů, zmrzlin či pečení koláčů. Jejich jádro se podobá semenu vlašských ořechů a také i podobně chutná. Původní obyvatelé Severní Ameriky využívali strom okrajově i k léčbě určitých nemocí, například listí sloužilo proti některým kožním problémům. Z původního botanického druhu bylo časem vyšlechtěno či vyselektováno velké množství odrůd. Ořechovce jsou zdrojem cenného dřeva, které se obecně označuje jako hickory a má bohaté uplatnění v řezbářství, nábytkářství i jako palivové dříví. Nesmírně užitečný plevel Kopřivu (Urtica dioica) vnímáme nejčastěji jako úporný plevel. Její vlastnosti jsou ale v mnoha ohledech velmi cenné. Z méně známých schopností kopřivy stojí za zmínku například to, že vařením natí v silně slaném roztoku se získává náhrada syřidla. Z listů se také extrahuje chlorofyl, který se v potravinářském i kosmetickém průmyslu používá jako ekologické, stálé a svěže zelené barvivo. Svazek čerstvých kopřiv pověšených ve spíži má rovněž odpuzovat mouchy. Listy i celé natě kopřiv urychlují kompostovací proces a významnou měrou vylepšují jeho vlastnosti. Máčením listů kopřivy ve vodě vzniká vydatné hnojivo a z natí kopřivy lze získat vlákno pro další textilní zpracování. Kopřiva se navíc vyznačuje množstvím léčivých i tonizujících schopností. Magická rostlina z Amazonie
Brunfelsia grandiflora

Brunfelsia grandiflora

Její oficiální jméno je Brunfelsia grandiflora, ale neobvyklé vlastnosti této rostliny patrně způsobily vznik celé řady často podivných názvů. V překladu se jí totiž říká „včera, dnes a zítra” nebo „polib mě rychle”, také ale manaca, borachero nebo uhahai. Brunfelsie roste v tropických oblastech Jižní Ameriky a patří do čeledi lilkovitých. Kromě toho, že je to dekorativní rostlina, která se vysazuje do tropických zahrad, vyznačuje se některými přímo magickými vlastnostmi. Amazonské kmeny ji používají nejen jako léčivou rostlinu, ale i k různým šamanským obřadům. Výtažky nebo celé části rostlin se užívají při léčbě syfilis, horečky, zimnice nebo jako protilék hadího uštknutí. V šamanských rituálech ji požívají místní léčitelé před diagnostikováním nemocného, neboť se traduje, že po jejím pozření šamani uvidí do těla postiženého a pochopí podstatu jeho nemoci. FOTO: AUTOR

Zahradnické zajímavosti


Komentáře

Napsat komentář