Škůdci drobného ovoce

Kteří škůdci vám ubírají z úrody a jak se proti nim můžete bránit? Seznamte se se způsoby, jak ovoce ochránit.

Málo prošlechtěné druhy drobného ovoce, jako jsou borůvky a brusinky, většinou nenapadají žádní hospodářsky významní škůdci ani závažné choroby.

Drobné ovoce je stálicí rodinných zahrad. A není divu – má malé pořizovací náklady, nízké nároky na prostor a je nenáročné na péči. Pěstuje se také v nádobách a vejde se i na větší balkon či terasu. Přesto i u něj je možné se setkat se škůdci, kteří významně snižují úrodu, a někdy dokonce ohrožují samotné rostliny.

Prevence je základ

Na malých rodinných zahradách, kde se ovoce pěstuje jen pro potřeby rodiny, spočívá ochrana před škůdci především v prevenci. Chemické zásahy by měly být vyhrazeny pouze pro pěstování ve velkém, pro malopěstitele mají představovat jen poslední záchranu při kalamitním přemnožení škůdců. Vždyť důvodem, proč se drobné ovoce na zahradě pěstuje, je kontrola nad tím, jakým způsobem bylo vypěstováno. Každý přece chce nejen krásné, ale především zdravé ovoce, což znamená bez reziduí chemických látek určených na ochranu proti škůdcům.

Pěstování v nádobách

Malý prostor k pěstování užitkových rostlin nemusí být vždy nevýhodou, zvláště na balkonech a terasách. Tím, že se rostliny nepěstují ve volné půdě, je téměř nenapadají škůdci, kteří jsou svým vývojovým cyklem na půdu vázaní. Je možné uvést alespoň bejlomorku na maliníku a květopase na jahodníku. Do stejné skupiny patří i vrtule třešňová, nejrůznější obaleči nebo známý škůdce lískových oříšků nosatec lískový.

Jahodník

Jahodník napadají dva významní škůdci, roztočík jahodníkový a květopas jahodový. Roztočík (Tarsonemus fragariae) patří mezi roztoče a poškozuje rostliny sáním, nejčastěji srdéčko, ve kterém jsou založeny budoucí listy a květy. Následně napadá květy i mladé plody, které jsou pak deformované a nedozrávají. Posáté listy vypadají jakoby zvarhánkovatělé. Prevence je komplikovaná, účinný je postřik v době rašení mladých listů akaricidním přípravkem Omite 30 W. Postřik by měl být důkladný a pečlivý, musí se dostat i na spodní stranu listů a je třeba ho po týdnu opakovat, aby zasáhl i další stadia škůdce. Porost napadený známějším škůdcem, květopasem jahodníkovým (Anthonomus rubi) pozná i laik podle typických zaschlých poupat visících na stopce. Květopas naklade do květu vajíčka, která se v něm vyvíjejí. Později uschlý květ upadne i s larvou, která se zakuklí v půdě. Ochranné opatření tkví v pečlivé kontrole porostu ještě před kvetením a sběru a ničení napadených poupat. Postřik se provádí při silném napadení (20 % napadených poupat), použít je možné insekticidy Decis Flow, Actelic 50 EC, Karate 2,5 WG, Zolone WP.

Rybíz

Nejznámějším škůdcem rybízu je vlnovník rybízový (Eriophes ribis). Jde o drobného roztoče, který napadá listové pupeny, které jsou pak nápadně zduřené a připomínají korálky. Pupeny, v nichž vlnovníci přezimují, se na jaře nerozvinou, hnědnou, zasychají a opadávají. Nejjednodušší je postižené pruty rybízu ořezat a spálit, k chemickému zásahu je možné použít akaricid Omite 30 W. Rybíz napadá také mšice rybízová, která na listech vytváří typické růžové zduřeniny. Malá ložiska lze zlikvidovat mechanicky, při velkém výskytu chemicky, např. přípravkem Calypso 480 SC.

Maliník a ostružiník

U maliníku a ostružiníku se snažte bojovat proti chorobám a škůdcům jen mechanickými prostředky, k chemickým postřikům přistupte jen při kalamitním výskytu.

Jediným významným škůdcem maliníku a ostružiníku je bejlomorka ostružiníková (Rubus ceasius, také Lasioptera rubi). Její výskyt v porostu poznáte podle výrazných zduřenin, hálek, na prutech. Uvnitř těchto hálek je několik drobných oranžově červených larev, které se v nich vyvíjejí od června až července do jara příštího roku. Napadení brání jak vývoji a vybarvení plodů, tak tvorbě listů celé rostliny. Nejsnazší ochranou je při jarní nebo podzimní prořezávce porostu napadené pruty odstřihnout až u země a spálit. Červivé maliny, ale i ostružiny má na svědomí malinovník šedý nebo malinovník plstnatý (Byturus sp.). Larvy vyžírají a deformují napadená souplodí, brouci se vžírají do květních pupenů, které zasychají, případně se z napadených květů vyvíjejí jen drobné a zdeformované plody. Brouci poškozují žírem i již rozvité květy. Jako ochrana se doporučuje pravidelná sklizeň plodů, nenechat plody přezrát a odstraňovat všechny zaschlé plody. Postřik insekticidy se na zahradě nedoporučuje.

Angrešt

Největším nebezpečím pro pěstování angreštu je americké padlí, což je houbová choroba, škůdci ho nenapadají. Výjimkou jsou vosy, které hodují na přezrálých plodech. Tomu však lze zabránit včasnou a pečlivou sklizní.

Borůvky a brusinky

Toto drobné ovoce škůdci téměř nenapadají a netrpí ani chorobami.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Škůdci drobného ovoce

Škůdci drobného ovoce