Venkovní nátěry kovů

Rubrika: Ploty a zídky, Technika, Zahradní stavby

Dnešní barvy sice zvládnou hodně, pro venkovní nátěry kovů ale stále platí pečlivost, čistý podklad a vhodný výběr nátěru. Jak správně postupovat?

Nátěr nejen zlepší vzhled kovového předmětu, ale ochrání ho také před korozí.

Již natřené povrchy

Pokud stávající barva na kovu stále drží a chcete ji jen přetřít jinou, nemusíte původní nátěr odstraňovat. Podklad ale musíte připravit, tzn. umýt, odmastit a zdrsnit, aby k němu nová barva dobře přilnula. Pamatujete-li si, čím jste před lety natírali, snažte se použít barvu se stejným typem pojiva. Vyhnete se tak kombinaci syntetických barev s barvami ředitelnými vodou. Ta sice možná je, výsledek ale není zaručen. Složitější příprava kovového povrchu je u předmětů, z kterých se už stará barva odlupuje, je odřená, poškrábaná apod. Starou barvu můžete buď odstranit zcela, nebo jen zčásti a následně ji zatmelit a zbrousit.

Odstranění barvy

Mechanicky lze starou barvu odstranit ručně nebo horkovzdušnou pistolí. Při větších objemech práce a u složitějších ploch se lze setkat i s pískováním, na zahradě tento postup ale nevyužijete.

Ručně – na odlupující se barvu použijte špachtli se zakulacenými rohy, ostatní plochy obruste kovovým kartáčem či smirkem. Námahu vám určitě ušetří drátěné kovové kotouče upnuté do brusky.

Horkovzdušně – kov vede dobře teplo, proto při odstraňování staré barvy horkovzdušnou pistolí dávejte pozor na přehřátí případných navazujících nekovových součástí, například z plastu. K chemickému odstranění barvy se používají odstraňovače chemických nátěrů. Povrch stačí natřít, nechat působit a starou barvu pak setřít. Někdy je nutné postup opakovat. Po odstranění barvy se kovový povrch musí neutralizovat, aby zbytky odstraňovače nereagovaly s novou barvou. Vždy postupujte podle návodu.

Zrezivělé předměty

Rovněž stará rez musí pryč. Odstraníte ji brusným papírem, ocelovým kartáčem, tryskací pistolí nebo odrezovačem. Povrch následně odmastěte a vysušte. Existují tzv. antikorozní barvy, určené speciálně k nátěrům předmětů náchylných ke korozi. Rez se pak chemicky váže přímo na barvu. Prodávají se jak v základním provedení, tak jako jednovrstvá barva, kterou můžete použít pro základní i vrchní nátěr. Tyto barvy však nejsou samospasitelné a klasické nátěry vydrží déle.

Vlastní nátěr

Po osušení začněte kovy ze skupiny železa, tj. ocel, železo a litinu, natírat základní barvou co nejdříve. Stačí totiž mírné vlhko a lehká koroze je zpět. Aplikují se vždy minimálně dvě vrstvy – základní a vrchní. K dostání jsou ale i barvy, které poskytnou kovu stejnou ochranu už při jedné vrstvě. Jsou husté, nestékají a při jednom nátěru vytvoří vrstvu, na kterou byste s běžnou barvou potřebovali nátěry dva. Obsahují inhibitory koroze, jsou odolné vůči počasí a zároveň i pružné, takže nátěr nepraská, když se kov vlivem teplot roztahuje nebo smršťuje. I pro tyto barvy je ale nutné perfektně připravit podklad.

Neželezné kovy

Hliník, měď či mosaz se většinou nenatírají, protože si při oxidaci vytvoří vlastní ochrannou vrstvu. Trochu jiná situace je u pozinku, který chrání kovové předměty jen po určitou dobu. Na nový pozinkovaný povrch ale některé barvy nepřilnou, proto se nechává nejprve zoxidovat nebo se natírá tzv. reaktivní barvou a teprve pak základovou. Reaktivní barvy se vyrábějí jako syntetické i vodou ředitelné.

Praktické tipy

Jednotný odstín barvy si při použití více plechovek zajistíte jedině slitím všech do jedné nádoby a dokonalým promícháním.
Drátěný plot natírejte válečkem. Ušetříte čas i množství barvy. Ideální jsou dva natěrači, kteří s válečky pracují souběžně z každé strany plotu.
Šetřete ředidlem a po použití k vymývání štětců ho nevylévejte. Nechte ho odstát, barva se usadí na dně nádoby – vrchní čistou část pak opatrně slijte.

FOTO: THINKSTOCK

Venkovní nátěry kovů