Zahrady s handicapem – V jehličnatém podrostu

Úpravu zahrady pod jehličnany může zkomplikovat tmavý stín, kyselý opad a povrchové prokořenění půdy. Na konkrétních zahradách ale bývají podmínky poměrně odlišné. Záleží totiž na tom, zda jde o stálezelené či opadavé jehličnany, na jejich hustotě, na výšce zavětvení a samozřejmě na jejich stáří.

V jehličnaté podrostu se uplatní rostliny se
zajímavou strukturou i barevným odstínem listů.

Představení zahrady
S jehličnatým podrostem se lze setkat spíše na části zahrady, jen málokdy se jedná přímo o lesní zahradu, jejíž hlavní strukturou jsou vzrostlé jehličnany. Druhý případ se týká více zahrad u chat a starších chalup, které jsou úmyslně stavěny v zalesněných oblastech. Podrost pod jehličnany mívá různý charakter. Nejproblematičtější bývají podmínky pod stálezelenými vzrostlými stromy, jako jsou borovice, smrky a jedle. Stín pod nimi je totiž stabilní a poměrně tmavý. Silné prokořenění vrchních vrstev půdy a s tím související sucho mají za následek komplikace při zakládání podrostů. V takovém případě je lepší výsadbu soustředit pouze na okraj jehličnatého porostu, kam dopadá více slunce a zároveň zde nehrozí tolik výrazný srážkový stín. Kyselý opad je většinou zmiňován v souvislosti s kyselým pH, se kterým si poradí jen málokterá rostlina, ale ve skutečnosti je tento fakt silně přeceňovaný. Okolí jehličnanů je totiž jako stvořené pro založení vřesovištních partií, jejichž součástí se mohou stát i skupiny pěnišníků a azalek. Jindy komplikované podmínky, jako je nedostatek živin, pH půdy i přistínění, jsou v případě vřesoviště vítané. Výsadba na okraji bude samotným porostem navíc chráněna, proto nebudou rostliny příliš ohroženy silnými mrazy.

Hlavní problémy

• kyselé pH – nutnost výběru specifických druhů rostlin
• hustá výsadba dřevin
• nízké zavětvení – větve bývají mnohdy těsně u půdy
• silný stupeň prokořenění
• suchá půda – kořeny stromů všechnu vodu ihned spotřebují
• srážkový stín
• tmavý stabilní stín – celoročně nevyhovující podmínky pro většinu rostlin
• široké spektrum odlišných podmínek – závislost na druhu, stáří a hustotě  zapojení porostu i na hloubce podzemní vody – nelze najít univerzální řešení
• pomalé tání sněhové pokrývky

Jak si poradit

S kyselou půdou si perfektně rozumí například nádherná
kapradina pérovník pštrosí (Mateucia struthiopteris).

Pokud jsou podmínky pod dřevinami nevyhovující ve více směrech, je lepší plánovanou výsadbu umístit dále od jehličnanů. Okraje lesního porostu bývají všeobecně vhodnější než přímý podrost pod stálezelenými druhy. Opadavé jehličnany umožňují větší spektrum řešení, jelikož je stín pod nimi světlejší, a hlavně není stabilní. Po opadu jehlic dopadá na povrch půdy světlo, což je perfektní příležitost například pro jarní cibuloviny a na jaře kvetoucí trvalky. Pokud se rozhodnete pro vegetační úpravy v podrostu jehličnanů, vždy se snažte přizpůsobit výběr rostlin daným podmínkám. V opačném případě se rostlinám na stanovišti nepovede dobře a časem odumřou. V blízkosti jehličnanů se dobře daří například vřesovištním rostlinám. Při jejich výsadbě do výsadbových jam přidejte rašelinu nebo substrát určený přímo pro tuto skupinu rostlin. Vřesoviště ovšem vyžaduje zcela odlišný přístup. V případě silného prokořenění půdy se nesnažte hloubit prostor pro plošné navezení rašeliny, ale pouze nakypřete povrchovou vrstvu opadu a rašelinu rozprostřete ve vrstvě nad stávající úroveň půdy. Při tvorbě vřesoviště se nebojte navýšit terén, výsadba pak působí plastickým dojmem. Ve vlhčím podrostu se bude dařit celé škále kapradin, ideálními rostlinami jsou také borůvky chocholičnaté a brusnice brusinky. Pokud je porost jehličnanů už vzrostlý a zároveň rozvolněný, nejste nevyhovujícími podmínkami tolik svázáni. Na půdu totiž v takovém případě dopadá více světla a srážek, což umožňuje použití trvalek a širšího sortimentu keřů. V podrostu jehličnanů máte jedinečnou možnost vytvořit přírodě blízkou výsadbu, při jejíž tvorbě se můžete inspirovat lesními porosty.

Vřesovištní podmínky
Většina zahrádkářů odsoudí podrost a okraje výsadby pod jehličnany k naprostému nezájmu o zvelebení, přičemž zároveň zatratí jeden z největších potenciálů stanoviště. Tím je právě kyselý opad, který zde vzniká v průběhu několika desítek let. Půda pod jehličnany je sice hustě prorostlá kořeny, na okraji porostu je ale situace už o trochu lepší. Dobré stanovištní podmínky zde bývají především pro vřesovištní rostliny, kterým se daří v polostínu a na slunci, některé druhy si hravě poradí i se stínem. Pokud je porost jehličnanů hodně zahuštěný a nízce zavětvený, budete se muset spokojit s výsadbou soustředěnou spíše na okraji. Své uplatnění zde rovněž najde vřesoviště nebo skupinky azalek a pěnišníků. Pokud je půda hustě prokořeněná, doplňte na povrch asi 30 centimetrů silnou vrstvu rašeliny. Před doplněním ale mírně rýčem narušte povrch půdy, rašelina se s podložím pak lépe spojí.

Rostliny vhodné pro výsadbu do kyselé půdy pod jehličnany

FOTO: SHUTTERSTOCK A AUTORKA

Zahrady s handicapem – V jehličnatém podrostu

Zahrady s handicapem – V jehličnatém podrostu