Zakládáme zahradu – Záhony, výběr vhodných druhů a výsadba

Rubrika: Doporučujeme, Zahradní architektura

Zakládání záhonů a výsadba dřevin a trvalek patří k těm oblíbenějším zahradním činnostem, jelikož hned vidíte výsledek své práce.

Jednota celku a detailu – to je zásada, kterou byste měli při osazování záhonů ctít.

Záhony vnesou do zahrady množství barev, rozmanité vůně, výškové a tvarové rozdíly a přilákají motýly a užitečný hmyz. Mohou být čistě trvalkové nebo smíšené spolu s letničkami, cibulovinami, okrasnými travinami, keři, dřevinami a dokonce i s ovocnými stromy.

Nároky a výběr rostlin

Každá rostlina má specifické požadavky na pěstování, ať už na světlo, orientaci záhonu ke světovým stranám, druh půdy, množství vláhy nebo hnojení. Výběr rostlin je závislý i na pH půdy, nezapomeňte, že některé okrasné rostliny přímo vyžadují kyselou půdní reakci. A tím se vlastně obloukem dostáváme na začátek našeho seriálu, kde jsme psali o půdních a dalších podmínkách vhodných k pěstování rostlin. Vysaďte si proto na zahradu takové rostlinné druhy, které se vám nejen líbí, ale kterým se u vás bude dařit, a myslete i na rostliny, které vám poskytnou nějaký užitek.

Velikost a tvar záhonu

Tvar výsadby se odvozuje obvykle od tvaru zahrady nebo volné plochy a záhony mnohdy vznikají na úkor trávníku. Malá zahrada má často okrasné záhony soustředěné po svém obvodu a trávník je v takovém případě uprostřed mezi nimi, například ve tvaru kruhu. Ve velké zahradě se mohou uplatnit rozvolněné záhony různých tvarů a velikostí. Tvar záhonů je také možné přizpůsobit architektuře domu a jeho stylu. Čistě funkcionalistický dům ladí s přímými liniemi, pravoúhlými záhony a obdélníkovými či čtvercovými tvary. Tento tvar záhonů je vhodný i pro moderní městské zahrady. K venkovskému domku se zase hodí permakulturní záhony spojené především s ekologickým pěstováním, u nichž se na pravidelné linie příliš nehledí. Na velikost a umístění záhonů má samozřejmě vliv i vkus a vytíženost majitele zahrady. Máte-li například rádi květinové záhony, ale nemáte dost času se jim věnovat, ideální pro vás budou malé záhony s trvalkami soustředěné v blízkosti posezení.

Příprava povrchu

Plánovaný záhon je nutné nejprve vyměřit a vymezit jeho tvar, délku a šířku. Pokud záhon zakládáte v místech, kde roste pěkný trávník, drny opatrně vyryjte a dejte stranou do stínu. Můžete je použít jako náhradu za poškozený trávník v jiných místech zahrady nebo k zatravnění další plochy. Uvolněné místo pro záhon pak důkladně zryjte, odstraňte všechny kořeny, kameny a plevele a jemně prokypřete. Vybrané rostliny potom rozmístěte na plánovaná místa a vysaďte. Tento postup platí zejména tehdy, chcete-li založit trvalkový záhon ve stylu starých anglických zahrad. Jestliže plánujete postupné vysazování záhonu a dosazování rostlin během několika let, zakryjte povrch půdy netkanou textilií, která částečně zabrání růstu plevelů. Je potřeba ji rozprostřít do tvaru záhonu, po stranách ukotvit nebo zatížit a vyřezat do ní otvory, do kterých vysadíte rostliny. Časem tato textilie ztratí na funkčnosti a postupně se rozpadne. Na její povrch se obvykle sype smrková nebo borovicová kůra, štěpka nebo kameny či štěrk. Tyto materiály se uplatní jako dekorace, kůra navíc udržuje na záhoně vlhkost a příjemně voní. Kůra má však i své nevýhody – rychle se vysuší, vítr ji nebo štěpku odfoukne, ptáci i domácí mazlíčci rozhrabou a časem se rozpadá. Musí se proto pravidelně doplňovat. Často v ní také roste plevel, jehož semena sem zanesl vítr nebo ptáci. Povrch záhonu se sice rychle a jednoduše ošetřuje, trvalky se v něm ale pomaleji rozrůstají a pro půdopokryvné rostliny se vůbec nehodí.

Vlastní výsadba

Krása květinového záhonu spočívá v jeho dokonalém promyšlení a provedení. Je proto důležité si u rostlin, které chcete pěstovat a kterým vyhovují podmínky vaší zahrady, poznamenat rozměry, do kterých dorostou, a termín kvetení. Záhon by měl být navržený tak, aby kvetl během celé sezony a po celý rok na něm bylo stále něco zajímavého. Neměla by na něm vznikat prázdná místa po zatahujících se trvalkách a následný výškový nesoulad. Vyšší druhy vysazujte vždy do pozadí a nižší dopředu. Například na sušší místo s dostatkem slunce vysaďte po tulipánech, které dokvétají v dubnu až v květnu, letničky. Do jejich blízkosti umístěte kompaktní trvalky, které pokvetou téměř celé léto, třeba různé levandule, a do zadní části záhonu vyšší trvalky, jako jsou třapatky. V popředí se určitě uplatní nízká podzimní astra. Každá zahrada však není po celý den zalitá sluncem. I na zastíněných plochách se ale můžete těšit z květů. Vybírejte sem takové rostliny, které milují stín či polostín a vlhčí půdu, a kombinujte kvetoucí druhy s druhy okrasnými listem. Právě nyní můžete vysazovat rostliny prostokořenné i kontejnerované. Za horkého počasí je vysazujte buď ráno, nebo v podvečer a ihned je zalijte. Pokud do půdy ke kořenům přisypete výživnější zahradnický substrát, můžete s hnojením alespoň měsíc počkat. Substrát totiž obsahuje všechny důležité prvky, které rostlinám na určitý čas postačí.

Bylinky na výsluní

Máte-li rádi bylinky a využíváte je v kuchyni i při venkovním grilování, založte si ve slunné části zahrady bylinkový záhon nebo spirálu, kde budete mít všechny pěkně po ruce. Nejčastěji se pěstují petržel, pažitka, dobromysl, tymián, saturejka, levandule a bazalka. Uvedené druhy prospívají v sušší až písčité půdě, potřebují slunce a není třeba je hnojit. Jejich kompaktní tvar udržíte pravidelnou sklizní lístků. Pro osvěžení si vysaďte meduňku a mátu. Na trhu najdete více druhů máty, mezi nejaromatičtější patří klasická máta peprná a její kultivary s vůní čokolády a mojito. Máta se však silně rozrůstá a za krátký čas dokáže zarůst celý záhon. Ideální je proto pěstovat ji v nádobě či koši nebo tam, kde její rozrůstání nevadí. Jednotlivé druhy ale nesázejte těsně vedle sebe – chcete-li je mít pod kontrolou, oddělte je v půdě kusem plechu nebo skruží a často je dělte.

Správná volba

Trvalky na slunce levandule (Lavandula angustifolia), rudbekie, třapatka (Rudbeckia), echinacea, třapatkovka (Echinacea), krásnoočko (Coreopsis), rozrazil (Veronica spicata), astra (Aster), juka (Jucca filamentosa), okrasné trávy – ozdobnice (Miscanthus chinensis), dochan (Pennisetum compressum), kostřava (Festuca), ostřice (Carex)
Dřeviny a keře na slunce vrba (Salix caprea ´Pendula´, Salix ´Hakuro Nishiki´), komule (Buddleia davidii), šeřík (Syringa), ibišek (Hibiscus), okrasné třešně a jabloně, borovice kosodřevina (Pinus mugo), túje (Thuja), cypřišek (Chamaecyparis)
Trvalky do polostínu a stínu funkie, bohyška (Hosta), různé druhy kapradin, bergenie (Bergenia), orlíček (Aquilegia), zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), barvínek (Vinca minor), břečťan (Hedera helix), plicník (Pulmonaria)
Dřeviny a keře do stínu okrasné japonské javory (Acer palmatum), aukuba (Aucuba), jalovec (Juniperus)

Solitérní a ovocné dřeviny

Ani rozkvetlá slunná zahrada se neobejde bez příjemného stínu, který dokáže vytvořit jen vzrostlý strom s pěknou korunou. Jestliže v zahradě takový nemáte, budete si na něj muset nějakou dobu počkat, ale čím dříve ho zasadíte, tím dříve vyroste. Velká zahrada může mít takových stromů hned několik, v malé zahradě je ale místo jen pro strom s omezeným růstem.

➜ Na malé zahradě Na menší prostranství se hodí například kulovité koruny na vysokém kmenu nebo druhy s převislým a deštníkovitým tvarem koruny. Vhodný je javor (Acer platanoides ´Globosum´), katalpa (Katalpa bignonioides ´Nana´), ambrovník (Liquidambar styraciflua ´Gumball´), sofora japonská (Sophora japonica ´Pendula´), buk (Fagus sylvatica ´Purpurea pendula´), bříza (Betula pendula ´Nana´), převislé moruše a sakury. Ani pěstování ovoce se v malé zahradě meze nekladou. V nabídce zahradnictví najdete sloupovité jabloně (takzvané baleríny), které dokážou růst i v nádobě na terase či balkoně nebo v řadě podél plotu. Jde o typy s jedním růstovým vrcholem, které rostou velmi málo do šířky a téměř se neřežou. Navzdory tomu dosahují slušné úrody a jsou u zahrádkářů oblíbené. Kromě jabloní a hrušní je možné v tomto úsporném tvaru pěstovat i meruňky, třešně a višně. Také stromkové tvary drobného ovoce nezaberou mnoho místa a vysadit je můžete i do okrasného záhonu. Už první rok po výsadbě si pak můžete pochutnat na rybízech i angreštu.
➜ Ve velké zahradě Na velké zahradě si můžete dovolit ořešák, jírovec, duby a buky i vysokokmeny ovocných stromů. Důležitý je výběr vhodného místa a celkový efekt z vysazeného stromu. Při výběru zohledněte, aby byl strom zajímavý po celý rok, a to nejen základním vzhledem, ale i květy, plody a podzimním zbarvením listů. Myslete také na dostatečnou vzdálenost od okolních budov a oplocení. Počítejte s tím, že strom bude postupem času růst jak do výšky, tak do šířky, zejména v korunní části. Někdy může koruna přerůst až k sousedům a vyvolat tím v budoucnu řadu neshod.

Dostatečný prostor

Bezprostředně po výsadbě bude záhon vypadat prázdný, ale počítejte s tím, že každá rostlina nabere na objemu i výšce a volné místo časem vyplní. Vysázíte-li rostliny při výsadbě příliš hustě, budete je muset za dva roky zase vykopat a rozsadit. Totéž se může stát, když neodhadnete velikost rostlin v dospělosti a vysadíte je v nevhodné kombinaci. Na podzim doplňte do trvalkového záhonu cibuloviny kvetoucí na jaře (modřence, hyacinty, narcisy nebo tulipány).

Základní pravidla péče

Z údržby záhonu je nejdůležitější pravidelná a přiměřená zálivka a občasné přihnojení podle nároků rostlin. U trvalek průběžně odstraňujte odkvetlé květy a suché listy. Okrasné dřeviny potřebují řez, hnojení a zálivku. Řežou se podle doby květu – keře kvetoucí na jaře se stříhají po odkvětu, druhy kvetoucí v létě v předjaří. Okrasné trávy se na podzim svazují do snopů, což je ochrání před mokrem, a zastřihávají se až na jaře. Na podzim a na jaře je možné rostliny dělit a přesazovat.

FOTO: AUTORKA, THINKSTOCK A SHUTTERSTOCK