Jaký skleník je ten nejlepší?


Skleník neslouží jen k předpěstování sadby nebo prodloužení zahrádkářské sezony. Můžete zde mít celoročně i tropické rostliny, kterým nelze nabídnout vhodné podmínky v domě nebo na terase. Pokud o jeho stavbě či pořízení uvažujete, je nejvyšší čas najít pro něj na pozemku místo a rozmyslet si, jaký chcete.

Zahrádkáři zaměření na pěstování sadby a zeleniny, která vyžaduje stabilní podmínky a vyšší teplotu, popřípadě i vzdušnou vlhkost, budou skleník potřebovat už v předjaří, kdy vysévají první semena. Pak bude na jeho pořízení pozdě. Už nyní z desítek typů vybírejte takový, který vám bude nejlépe vyhovovat.

Co si nejprve rozmyslet
Víte, kam skleník umístíte? Je to důležité, protože správné stanoviště ovlivňuje i podstatu jeho fungování. Jestliže ho mají vyhřívat sluneční paprsky, najděte pro něj volný prostor, kde v blízkém okolí nerostou stromy, které by stínily. A stejně tak by se zde neměly vyskytovat budovy či jiné clony. Výjimku tvoří stavby, k jejichž stěnám jsou skleníky přistavěny. Při plánování se totiž musíte také rozhodnout, zda dáte přednost skleníku samostatně stojícímu nebo typu, který se přistaví ke zdi budovy. V druhém případě zeď přes den akumuluje teplo a v noci, když se ochladí, ho uvolňuje zpět, což rostlinám vyhovuje. Toto řešení mnohdy volí také ti zahrádkáři, kteří vyžadují vstup do skleníku přímo z domu, například pokud zde pěstují květiny celoročně. Výhodou je také možnost vyhřívat stavbu přebytečným teplem z domu.

Specializované firmy dokonce nabízejí zhotovení vizualizace, která vám jasně ukáže, jak bude skleník umístěný u domu vypadat, a vy si tak lépe vytvoříte představu o jeho budoucí podobě. Tyto typy lze také částečně zapustit do země. Kromě skleníků lineárních máte na výběr i typy rohové.

Malý a zároveň velký
Je také dobré vědět, jakou budete potřebovat velikost. Skleník nemusí být vždy rozlehlý s velkým půdorysem, pěstební plochu lze zvětšit třeba přídavnými policemi nebo stoly, které jsou dostupné v dřevěném i kovovém provedení. Aby zelenina a květiny neuschly, nebo naopak netrpěly přemokřením, o to se postarají zavlažovací vaničky vyrobené z pevného plastu a vybavené drážkami a kapilární zavlažovací rohoží, která přivádí vodu přímo ke kořenům rostlin.

Skleníky bývají vybaveny klasickými otevíracími nebo posuvnými dveřmi a v základní výbavě dostáváte i manuálně otevíratelná okna. Zinkované profily není třeba povrchově upravovat, výrobce i tak garantuje vysokou odolnost vůči působení povětrnostních podmínek. Pokud si ovšem chcete práci ve skleníku usnadnit anebo zpříjemnit, určitě se vyplatí investice do dalších doplňků.

Sklo, nebo polykarbonát?
Před výběrem skleníku si ujasněte, jaký typ pro vás bude vhodný, zda dáte přednost tradičnímu sklu nebo modernímu polykarbonátu. Oba materiály mají své výhody.
Pro mnohé může být poněkud matoucí, že hlavním materiálem pro skleník nemusí být pouze sklo, od kterého je název stavby odvozen. Poměrně oblíbenou variantou je i polykarbonát, jehož největší výhodou je nízká hmotnost. K dalším plusům patří, že nekřehne a nežloutne, což je dáno zabudováním UV filtru do dvouvrstvých desek. Jistě také oceníte skvělé tepelně izolační vlastnosti. O výborné pevnosti pak svědčí to, že firmy dávají záruku deset let na rozbití běžným krupobitím.

Sklo je tradiční materiál, dostupný v různých povrchových úpravách, nemusí se tedy vždy být pouze čiré. Poměrně oblíbené je také matné rozptylové zahrádkářské sklo, díky kterému nedojde k popálení rostlin sluncem, navíc umí bránit výrazným teplotním výkyvům. Za minus takových staveb lze označit vysokou hmotnost, křehkost, stárnutí i složitější přípravu před instalací. Zatímco polykarbonátové typy lze kotvit přímo k zemi, pod skleněné je třeba připravit betonovou podezdívku. Doporučená hloubka základů je šedesát až osmdesát centimetrů, přičemž tu větší zvolte do oblastí se silnými mrazy. Pod betonem by měla být vytvořena deseti- až patnácticentimetrová vrstva štěrku, který nezapomeňte zhutnit dusadlem. Na drenáž přijde čerstvý beton, do kterého se usazují tvárnice. Podezdívku lze vytvořit například z cihel. Sklo se usazuje do masivních zinkovaných profilů, které zaručují vysokou kvalitu a dlouhou životnost.

Ačkoli výrobci garantují, že je možné skleníky z polykarbonátu kotvit přímo k zemi, i zde se vyplatí vybudovat jednoduchý základ nebo stavbu připevnit alespoň k ocelovým pilotům. Jinak bude skleník nestabilní – půda totiž během roku pracuje, což se může negativní projevit na konstrukci a těsnosti stavby i odolnosti vůči větru.


Nadstandardní vybavení skleníku
Vytápění a zahřívací podložky
Skleníky lze samozřejmě používat i bez přídavného vytápění, je to nejčastější řešení většiny zahrádkářů. Velkou nevýhodou je ovšem výrazné zkrácení doby, po kterou ho lze využívat. Některé roky počasí dovolí s výsevy začít třeba až v dubnu, což je pozdě. Pokud chcete dodržovat doporučené agrolhůty, pořiďte si elektrické vytápění, které ustálí teplotu, takže rostliny nebudou vystaveny teplotním výkyvům nebo dokonce mrazům.

Nejrozšířenější je topení s nerezovým pláštěm, které zajišťuje jarní či podzimní přitápění a v létě zase nucené větrání. Tuto techniku lze uložit na zem na dodávané piloty nebo ji zavěsit na řetízek do prostoru. Doporučuje se k němu dokoupit i termostat, pokud není součástí zařízení.

Pokud nepotřebujete vytápět celý skleník, vystačíte si se zahřívacími podložkami – jsou vyrobeny z pevné gumy, na kterou se položí nádoby s výsevy nebo přesázenou sadbou. Podložky je opět možné doplnit termostatem, díky kterému lze teplotu regulovat od nuly do čtyřiceti stupňů. Pro zajištění stálých podmínek je vhodné nádoby s rostlinami zakrýt vhodnou textilií nebo fólií, které udrží stabilní teplotu i vlhkost. Koupíte je v rozmezí od jednoho do dvou tisíc korun.

Automatický otvírač oken
Některé skleníky jsou běžně dodávány pouze s manuálně otevíratelnými okny. Pokud se o větrání nechcete starat, určitě se vyplatí investovat do automatických otvíračů. Jsou tvořeny pístem, který funguje na principu tepelné roztažnosti vosku a se zvyšující se teplotou hýbe s pákou, tedy i oknem. Na zimu je třeba otvírač vymontovat, aby nedošlo k poškození mrazem.

 

Lucie Peukertová, foto Shutterstock

Komentáře

Napsat komentář