Jak pomáhat zvířatům

Zima je náročné období pro všechna zvířata – psy, kočky, hospodářské i volně žijící druhy. Existuje mnoho způsobů, jak jim toto období ulehčit.

Psi

Někteří psi žijí trvale venku – v lepším případě na zahradě a ve své boudě, v horším zavření v kotci. Pokud jde o velká a otužilá plemena, jejich tělu to svědčí. Jen jim dopřejte dostatečnou pozornost, aby se necítili osamělí. Riziko i pro otužilá zvířata ovšem představují silné mrazy. Zatímco seveřani s hustou srstí, jako jsou husky, malamuti nebo samojedi, si je užívají – jen musejí mít k dispozici nezamrzlou vodu –, krátkosrstým nestačí ani dobře zateplená bouda s dekou zavěšenou ve vchodu. Když rtuť v noci výrazně klesá pod nulu, raději jim pelech přesuňte domů, stejně jako psům starým. Samozřejmě na místo, kde nebudou vystaveni příliš velkému teplu, na které nejsou zvyklí. Tím byste jim ublížili též.

Kočky

Na rozdíl od psů všechny kočky milují teplo. A také svobodu a možnost volby, proto jsou pro ně ideální speciální dvířka, kterými mohou chodit ven a dovnitř, do zimy a do tepla, jak se jim zlíbí, aniž byste museli být doma a otvírat jim. Dvířka lze umístit do velkých dveří, některá dokonce i do prosklených ploch. Pokud vyberete dražší zateplený typ, který se díky magnetům po průchodu rychle zavře, budou tepelné ztráty minimální.

Slepice

Slepicím mráz ani sníh nevadí, pokud jsou dobře krmené a mají pohodlný suchý kurník s čistou podestýlkou ze slámy nebo sena, kam se mohou schovat. Vyhřívat ho není třeba, to by mohlo vést ke škodlivému zapaření domácího kuru. Komfortní je kurník zateplený, dobře izolující, ovšem zároveň dostatečně větraný, třeba oknem u stropu, které nevytváří průvan a pokud silně mrzne, můžete ho na noc zakrývat. Ovšem ani teplota pár stupňů pod nulou drůbeži nevadí, pokud má k dispozici dostatek vydatného krmení – přilepšit jim můžete třeba slunečnicovými semínky – a také vodu. Aby nezamrzla, lze pod ni umístit topnou podložku pod napáječky. Pití musí mít slepice k dispozici stále, jen pozor na to, aby jim a také kohoutům nenamrzly namočené hřebínky. Proto se doporučuje přidat do misky kapku jedlého oleje, která vytvoří na povrchu vody tenkou vrstvu a při pití vznikne drůbeži na choulostivých částech těla ochranný film. I v zimě potřebuje drůbež místo k popelení, je to nejlepší prevence vnějších parazitů. Dolík s popelem by měl být na místě, kde ho nezmáčí déšť ani sníh – tedy pod přístřeškem, nebo v koutě velmi prostorného kurníku.

Indičtí běžci

Tyto kachny se staly nejčastěji chovaným plemenem nejen proto, že dokážou ochránit zahradu před slimáky. Ačkoli jsou velmi otužilé, někteří jedinci plemene indický běžec mohou být náchylní k namrznutí běháků. Proto jim dopřejte suchou a měkkou podestýlka v kachníku, na níž budou odpočívat. Ovšem i v zimě potřebují koupel, k péči o peří je nezbytná. Omezte ji jen za velmi mrazivých dní, jinak ledová voda nevadí. Pití musí mít běžci samozřejmě stále, zamrznutí misky lze zabránit topnou podložkou. Zásadní je i dostatek kvalitního krmení.

Ovce a kozy

Pokud jste se ovce či kozy rozhodli chovat celoročně a nemáte je půjčené pouze na spásání trávy, neobejdete se bez zásoby sena a bytelného přístřešku. Především choulostivější kozy, které nechrání vlna, i když srst jim před zimou naroste teplejší, by měly mít za mrazů možnost schovat se do příbytku dokonale chráněného před větrem, deštěm i sněhem. Za silných mrazů můžete vchod zakrýt závěsem z filcu, kterým se snadno naučí procházet. Ven budou chodit také rády, ovce ještě více. Důležitý je také dostatek čisté slámy, přičemž je výhodnější vršit novou podestýlku na starou, nežli veškerou znečištěnou ihned vyvážet. Hnůj tvořící se vespod totiž produkuje příjemné teplo, zatímco vrchní čistá vrstva udrží zvířata v suchu. Opět je třeba zajistit, aby nezamrzla voda. A pozor na to, že příbytek by měl být sice chráněný, ale také suchý a stále větraný, aby se nezapařil.

Papoušci

Někteří papoušci mohou zůstat přes zimu ve venkovní voliéře, ovšem pouze tehdy je-li propojená s domem či stodolou a mohou se tak schovat do vnitřních temperovaných prostor, zvláště pokud přijdou mrazy. Mezi odolné druhy, které si mohou pobytu venku užívat i v zimě, patří například oblíbené andulky nebo papoušci vlnkovaní. V oblastech Austrálie, odkud pocházejí, panují ve dne horka střídané nočním chladem, jsou proto otužilí. Ale musejí být zdraví, dobře krmení a záleží také na způsobu, jakým byli chováni doposud. Papoušky pocházející z trvale teplých tropických oblastí venku v zimě rozhodně nenechávejte. Ve voliéře lze každopádně chovat jen páry či skupinky papoušků. Samostatně chovaní ptáci potřebují vaši přítomnost, proto je mějte doma. Anebo s nimi bydlete ve voliéře.

Želvy

Přes léto mají rády výběh na zahradě, ovšem v zimě suchozemské želvy zelenavé, řecké a čtyřprsté potřebují zimní spánek stejně jako v přírodě. Ukládejte k němu pouze zdravá zvířata v dobré kondici, a to na dobu tří až pěti měsíců, přibližně od listopadu či prosince do března až dubna. Důležitá je i příprava na zimování. Nejprve želvám postupně snižujte teplotu, týden před uložením ke spánku je přestaňte krmit a nechejte jim pouze vodu. Plazům půst nevadí a v tomto případě je obzvlášť prospěšný. Nakonec želvu uložte do bedničky vyplněné senem, suchým listím a hoblinami a doneste na místo se stálou teplotou dva až osm stupňů při vyšší vzdušné vlhkosti. Opatrně zkontrolujte, zda se želva zahrabala a přestala hýbat – pokud tak do dvou dnů neučiní a zimní spánek nepřichází, vezměte ji zpět do terária a krmte. Jako místo pro zimování se hodí chladný sklep či dobře zabezpečený krecht. Pokud vhodné místo nemáte, poslouží i klidné oddělení v lednici – jen je třeba substrát občas rosit, aby nedošlo k dehydrataci. Tvrdě spící želvu tím nevzbudíte.

Ježci

Jako zimní úkryt poslouží ježkům například přístupný kompost, starý pařez a u něj hromada dříví a listí. Do kompostu nebo pod listí jim můžete připravit i dřevěné bedničky na spaní nebo koupit speciální ježčí domky, a to v předstihu, protože zimní úkryt si hledají už v září nebo v říjnu. Před tím se však musí dobře vykrmit, během spánku jejich teplota klesne až k pěti stupňům a dech i tep se zpomalí. Pokud potkáte ježka uprostřed zimy, kdy má spát, potřebuje pomoc. Buď ho odneste do záchranné stanice, a pokud mají plno, přichystejte mu pelíšek ze sena, slámy nebo suchého listí ideálně na chladnějším, ale bezmrazém místě a každý večer ho krmte. Vhodné je pouze drůbeží a libové hovězí maso, vajíčko, kvalitní granule pro psy a kočky a čistá voda, žádné mléko! Dokud je ježek aktivní, měl by mít i možnost pohybu, proto ho dejte raději do větší bedýnky než menší. Lze ho také zbavit blech, ovšem odčervení je sporné a může i uškodit. Na jaře odpočatého a vykrmeného ježka můžete zvečera vypustit.

Lasičky

Lasičky v zimě nespí, jen přes den. Nemohou si vytvořit zásoby tuku, protože by se pak neprotáhly úzkými podzemními chodbami, kterými pronásledují svou kořist. Pokud si k dennímu odpočinku našly zrovna vaši kůlnu nebo hromadu dřeva na zahradě, máte velké štěstí. Nerušte je a ony se odmění likvidací hlodavců. Větší lasice hranostaj, která v zimě splývá se sněhem díky bělostnému kožichu, loví obtížné hryzce a hraboše, menší kolčava zase hraboše a myši. U nás jí i v zimě zůstává hnědobílý kožich, na severu či vysoko v horách se ale mění na bílý.

Veverky

Veverky si zimní příbytky staví v dutině stromů, v budce, nebo si upletou kulovité hnízdo z větví.
Stěny pokryjí důkladnou izolací z rozcupované kůry, takže si doma udržují teplo, i když venku mrzne. Aby měly dostatek energie, potřebují jíst. Nabídka potravy je skromná, nalézají zbytky bukvic, plevele a smrková semínka. Proto si veverky střádají v období hojnosti důmyslné zásoby ořechů, semen nebo hub. Můžete je však přikrmovat, slouží k tomu krmítka pro veverky, která naplňte slunečnicovými semínky a oříšky.

 

Viola Martinková, foto Shutterstock

Jak pomáhat zvířatům