Nejkrásnější původní druhy dřevin pro zahrady

Chcete udělat něco konkrétního pro přírodu, vytvořit zázemí pro hmyz i ptactvo a významně přispět k udržení přírodního rázu naší krajiny? Naše rada zní: vypravte se do nejbližšího zahradnictví a dobře vybírejte.

Zahrada je náš vlastní svět. Ano, kdo miluje rododendrony nebo hortenzie celým srdcem, toho asi nic nepřesvědčí, aby se jich vzdal – a má na tuto pěstitelskou vášeň plné právo. Jiní zase touží po ptácích, motýlech, atmosféře venkova… Nebo pro živé učebnici pro své děti. V každém případě platí, že udělat něco pro přírodu je jednodušší, než si myslíte. Prostě si jen vyberete a vysadíte domácí dřeviny.

foto Shutterstock

 

Proč nesázet (na) exotiku?

Intenzivní zemědělství není jediným důvodem, proč z naší krajiny ubývají živočichové. Vinu můžete přičíst i čím dál nižšímu počtu domácích druhů dřevin, které při procházkách potkáte. Množí se invazivní rostliny a v zahradách se objevují druhy, které přírodě nic nepřinášejí. Za jejich propagovanou odolností se ukrývá právě fakt, že nikomu nechutnají a nikdo je nepotřebuje – jejich škůdci i konzumenti zůstali v zemi, odkud pocházejí. Domácí druhy se ocitají v úplně jiné situaci – klidně je mohou poškodit housenky či larvy, z nich se ale zase vyvinou motýli nebo brouci, ti potom přitáhnou ptáky… Jestli snesete trochu přírodního chaosu, prohlédněte si naši nabídku domácích dřevin, u nichž se odolnost snoubí s krásou – a najděte jim místo na své zahradě. Už příští zimu nafotíte pěnkavy, zvonky, červenky, hýly nebo ťuhýky, kteří k vám neomylně zamíří, a budete mít nejkrásnější novoroční PF!

foto Shutterstock

Obecné zásady

Jakékoli rostliny – tedy i dřeviny – musíte vybírat podle stanoviště. Vlastníte-li zahradu ve vlhkém polostínu, máte velmi široký výběr lesních druhů. Pro suchá výsluní už platí omezenější výběr. Vyplatí se tvořit skupinky po třech, čtyřech druzích, které se liší výškou, dobou kvetení i svými plody – nabídnete tak širší možnosti většímu počtu strávníků. Pozornost věnujte nejen místu, ale i jeho přípravě – vyhlubte dostatečně prostornou jámu, přidejte kompost, řádně stromky-juniory zalévejte a dva tři roky o ně pečujte.

 


Do okrasných zahrad – pěkné květy a dekorativní plody

 

foto Shutterstock

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
Původní druh se podobá hlohu obecnému, ten má ale v bobuli semena nejméně dvě. Na tom, který si nakonec vysadíte, nesejde. Moučnaté plody chutnají ptactvu, v hustých větvích také velmi rádi hnízdí. Bohaté květy přitáhnou spoustu hmyzu. Navíc jde o léčivku.
Co potřebuje: Světlé místo dále od cest, silné kořeny by je narušily. Nemá rád vlhko a stín, hodí se i jako součást živých plotů.

 

foto Shutterstock

Bez černý (Sambucus nigra)
Naprosto univerzální druh, poskytuje jídlo a léčivo v podobě květů, lze využít i plody – bezinky. Milují jej mšice, které vám přitáhnou spoustu berušek. Roste dost bujně, nehodí se na malé, stísněné předzahrádky či do atrií. Dá se vysazovat i na severní stranu domu.
Co potřebuje: Hlubokou a živnou půdu, na chudší roste slabě. Nepotřebuje tvarovat, vyřezávají se jen suché větve.

 

foto Shutterstock

Dřín obecný (Cornus mas)
V přírodě je chráněný, ale v zahradnictví ho koupíte nejčastěji šlechtěný, s většími a chutnějšími plody. Kvete žlutými chomáčky květů, a to velmi brzy, už v březnu, má tedy velký význam pro včely. Jedná se o dlouhověký strom, netvaruje se.
Co potřebuje: Sušší slunné místo, doma je v krasových oblastech. Hodí se výborně i na svahy, dobře drží půdu.

 

foto Shutterstock

Okrasná jabloň (Malus floribunda, M. x moerlandsii)
Kvetoucí jabloň se považuje za královnu každé zahrady, což platí i pro okrasnou formu, která bývá subtilnější, nižší a méně košatá. Drobná jablíčka zůstávají na větvích velmi dlouho, často je najdete ještě v únoru. Lákají ptactvo, které vyhledává i plody opadané na zemi.
Co potřebuje: Slunné místo a přiměřeně vlhkou půdu, většinou se netvaruje, jen se prořezává, vysazuje se jako solitér.

 

foto Shutterstock

Kalina obecná (Viburnum opulus)
Velmi ozdobná domácí dřevina, krásně kvete, od léta až do zimy ji zdobí lesklé korálkovité plody. Ptákům ale moc nechutnají, až po přemrznutí. Po tepelné úpravě se dají využít i v kuchyni. Nekupujte nikdy okrasné odrůdy, mají sterilní květy.
Co potřebuje: Vlhké a hlinité půdy v blízkosti vody, roste dokonce i v těžké jílovité půdě. Má pěkný tvar, ocení dost prostoru.

 

foto Shutterstock

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
Velmi zajímavý nižší keř, krásné bílé květy visí dolů v hroznech a přitahují hmyz. Plody se kdysi využívaly pro tvorbu náramků a růženců, najdete je v neobvyklých blanitých tobolkách. Je odspodu dost řídký, potřebuje kolem další trvalky nebo nízké keře.
Co potřebuje: Roste dobře i na zastíněných místech, půdu využije i kamenitou a svažitou, ale vlhkou. Přímé slunce snáší jen s dostatkem vody.

 

foto Shutterstock

Střemcha obecná (Prunus padus)
Nabízí se ve dvou formách. Vyšší keř s dolů visícími hrozny květů, které nádherně voní, potřebuje dost vláhy, neboť pochází z lužních oblastí. Druhá, keřová forma nevoní – pochází z horských oblastí, vyznačuje se tedy větší odolností a nižším vzrůstem. Plody nám lidem moc nechutnají, ale ptáci je vyhledávají.
Co potřebuje: Obecně potřebuje slunce či polostín, půdu preferuje humózní. Podle typu jí dopřejte i zálivku, keřová horská forma je méně náročná.

 

foto Shutterstock

Růže svraskalá (Rosa rugosa)
Všechny botanické růže dělají přírodě výbornou službu – květy dávají potravu včelám, šípky můžete využít doma, a co nespotřebujete, zbude pro ptáky. Růže svraskalá dosahuje výšky kolem dvou metrů, šípky má velké, dužnaté, podobné jablíčkům, hodí se pro zpracování v kuchyni.
Co potřebuje: Botanické růže využijí i suchá nehostinná místa, péči potřebují minimální. Větší úrodu šípků dají v kvalitnější, přiměřeně vlhké půdě.

 

foto Shutterstock

Janovec metlatý (Cytisus scoparius)
Žlutě kvetoucí chudě větvený keř s typickým tvarem má drobné lístečky, což ukazuje na jeho odolnost k suchu i větru. Roste dobře i na chudých kyselých půdách, zjara nabízí květy plné nektaru pro hmyz. Umí zúrodnit půdu svými kořenovými bakteriemi.
Co potřebuje: Kupodivu mu nevyhovuje neutrální zahradní půda. Výborně se ale uplatní na výsypkách a poničených místech, která zúrodní.


Ryze lesní, pro chalupy a přírodní partie

 

foto Shutterstock

Bez hroznatý (Sambucus racemosa)
Od častěji pěstovaného bezu černého se liší volnější stavbou, a především plody se svítivě červenou barvou. Rovněž květy má jiné, místo smetanových zelenožluté. Nejčastěji se s ním setkáte v lese, kde roste na vlhčí půdě, dorůstá asi poloviční výšky, jen kolem tří metrů.
Co potřebuje: Kyprá lesní půda mu sedí nejlépe, ale vyrovná se i s vyšším obsahem jílu. Nutně ale vyžaduje dostatek vody, hodí se i do vyšších chladných poloh.

 

foto Shutterstock

Trnka obecná (Prunus spinosa)
Přehlížený trnitý keř se v očích ptactva stává výborným úkrytem i spižírnou, nelze opomenout ani množství květů na jaře. Využijete jej jako součást volně rostoucích živých plotů, sahá až k zemi a poslouží vám coby zelená bariéra pro nezvané hosty, třeba psy nebo kočky.
Co potřebuje: Je velmi nenáročná, vypořádá se s každými podmínkami. Vysazujte ji s kořenovou zábranou, tvoří kořenové výmladky.

 

foto Shutterstock

Krušina olšová (Frangula alnus)
Nevšední dřevinu najdete na vlhčích odlehlých místech, kde roste jako řídký keř nebo nevelký stromek, výškou nepřesahuje tři metry. Setkáte se u ní s málo častým jevem – na větvích rostou pohromadě bobule dvojí barvy – červené nezralé a černé zralé (pro lidi každopádně nejedlé).
Co potřebuje: Krušina je pionýrská dřevina, hodí se proto i na nehostinná místa. Půda se doporučuje spíš neutrální nebo mírně kyselá a vlhčí.

foto Shutterstock

Zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum)
Podrostový řídký keř se hodí jako součást živých plotů, sám působí řídce. Zjara ale rozkvétá velmi nevšedními žlutobílými květy s dlouhou trubkou, které využijí třeba čmeláci. Po odkvětu najdete na keři lesklé bobule, které chutnají hořce, což ale ptákům nevadí.
Co potřebuje: Hodí se jako spodní patro pod stromy, koření totiž mělce a do šířky. Po zakořenění snáší i sušší vápenaté půdy, nejlépe mu vyhovuje polostín.

 

foto Shutterstock

Vrba jíva (Salix caprea)
Nemít na zahradě „kočičky“ znamená se připravit o radost přicházejícího jara. Vysoký keř se vyrovná s jakýmikoli podmínkami, roste jako pionýrská dřevina. Z toho důvodu má velmi silně rostoucí kořeny, a nehodí se tudíž jako soused ovocných stromů.
Co potřebuje: Jednoduše prostor. Je světlomilná, nevysazujte ji do společných živých plotů. Kvete časně a z hlediska krajiny se považuje za nepostradatelný druh.

 

foto Shutterstock

Svída krvavá (Cornus sanguinea)
Svíd se nabízí celá řada, tato ale pochází z naší domoviny, na rozdíl od asijské svídy bílé či americké svídy výběžkaté. Vyniká vybarvením mladých větviček a univerzálním využitím jako podrostová nenáročná dřevina. Bobule má téměř černé.
Co potřebuje: Tvoří houštiny, které se často stávají úkrytem pro ptáky. Může se vysazovat i jako předěl v zahradě. Nízce položené větve často spontánně zakořeňují.

 

foto Shutterstock

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
Tento nenáročný poloopadavý keř se často tvaruje a pravidelně stříhá, ale v přírodní zahradě jej nechte růst volně. Potom doroste do podoby vzdušného keře s převislými větvemi. Černé bobule milují ptáci, bílé hrozny květů všemožný hmyz včetně motýlů.
Co potřebuje: Koření hned pod povrchem, uchytí se tedy i pod vyššímu dřevinami. Půda mu stačí jakákoliv, ne ale mokrá nebo naopak příliš suchá.

 

foto Shutterstock

Líska obecná (Corylus avellana)
Vysoký keř najdete na krajích lesů růst i planě, vysaďte si spíše šlechtěné, mezi něž patří ‘Hallská’ nebo ‘Lombardská’. Rostou méně bujně a oříšky mají větší. Ale počítejte s tím, že přilákáte nejen roztomilé veverky, ale i straky, které je umí rozlousknout.
Co potřebuje: Plané keře porostou kdekoli, šlechtěné mají vyšší nároky. Kyprá, ne moc suchá půda a slunečné místo zaručí pěknou úrodu.

 

foto Shutterstock

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
Všechny jeřáby (muk, břek, oskeruše) jsou přínosem pro krajinu, tento ale vyniká nejhezčím vzhledem. Vzhledem ke značné výšce by měl mít prostor, existují ale i nižší kultivary. Pro ptactvo představují oranžové jeřabiny spižírnu, ozobávají je až do zimy.
Co potřebuje: Báječně odolává mrazům, dobře se podsazuje jinými dřevinami. Tvoří úzkou korunu a hodí se i tam, kde musíte šetřit místem.


text Dagmar Cvrčková

foto Shutterstock

Nejkrásnější původní druhy dřevin pro zahrady

Zajímavé