Svět zahradnických zajímavostí

Rubrika: Zajímavosti

Víte, co dělá z lidí fanoušky? Jsou to vědomosti. A svět botaniky poskytuje spoustu zajímavých informací a překvapivých souvislostí. Vstupte do klubu.

Dítě, které vyroste v přátelské společnosti stromů, bude s velkou pravděpodobností i v dospělosti citlivé a ohleduplné k přírodě.

Dítě,
které vyroste v přátelské společnosti stromů,
bude s velkou pravděpodobností i v dospělosti
citlivé a ohleduplné k přírodě.

Dějiny mrkve
Ačkoli mrkev (Daucus carota) běžně používáte při zpracování a výrobě pokrmů, volně v přírodě si ji nikde nenasbíráte. Mrkev je totiž příkladem zkultivované rostliny, která se během staletí změnila tak, že se od své původní botanické formy opravdu hodně odlišuje. Divoká mrkev se sice vyskytuje téměř po celé Evropě a také v západní Asii, ale její kořen není ani zdaleka tím, co tak rádi měníme v kuchyni na kvalitní a zdravé jídlo. Mrkev patří k nejstarším zeleninám vůbec, kulturní formy se prokazatelně pěstují už minimálně dva tisíce let. Jsme zvyklí používat především mrkev oranžové barvy, ale v posledních letech se v nabídce semenářských firem objevují odrůdy červené, fialové, žluté nebo krémové. Nejedná se však o žádné novinky, ale o původní barvy prvních kulturních typů mrkví. Zdá se, že úplně prvotní kulturní formy mrkve měly žlutou barvu a fialová forma vznikla pravděpodobně začátkem 7. století v oblasti dnešního Afghánistánu. Za vznik oranžové mrkvičky vděčíme patrně Holanďanům žijícím v 17. století.

Nejlepší barva podzimu
Proměny vzhledu některých listnatých keřů během roku patří k vlastnostem, které tvůrci zahrad přímo milují. Nakonec práce s proměnlivostí je největší dovedností zahradních designérů a architektů. Spolehlivou rostlinou je v tomto směru brslen křídlatý (Euonymus alatus). Zatímco v létě kolem keře projdete zcela bez zájmu, na podzim brslen předvádí neobvyklou barevnost. Jeho listy získají ohnivě rudou barvu, které si nelze nevšimnout. Kvalitu vybarvení listů výrazně ovlivňuje počasí – pokud je podzim dlouhý a teplý, nemusí být tak intenzivní jako za chladného počasí. Tento brslen je ale zajímavý i v zimě. Jeho větve jsou totiž opatřeny po stranách úzkými výrůstky, takže působí dojmem, že jsou hranaté. Ostře špičaté pupeny ještě více dotvářejí trochu exotický vzhled této dřeviny. Jde však o poměrně skromný keř, který lze snadno pěstovat i v našem prostředí. Pro menší zahrady se hodí odrůda ‘Compactus’, která má stejné vlastnosti jako původní druh, je ale menšího vzrůstu.

Neobvyklý jehličnan

Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) je opadavý jehličnatý strom, který pochází z jihovýchodní části USA.

Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) je opadavý jehličnatý strom, který pochází z jihovýchodní
části USA.

Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) je opadavý jehličnatý strom, který pochází z jihovýchodní části USA. Roste zde zejména v hlubších a vlhkých půdách a v extrémních případech dorůstá až do výšky 50 metrů. Výborně snáší nejen vlhké, ale i trvale zamokřené půdy. Jde o dlouhověký strom, který se může dožít až 500 let. Mimo jiné mu v tom pomáhají pevné kořeny, které ho ukotvují i v měkkých, trvale mokrých půdách. Pokud roste tisovec na extrémně mokrých stanovištích, vytváří dýchací kořeny, které vystupují poměrně vysoko nad povrch půdy, aby mohly přijímat vzduch a dále ho rozvádět do rostliny. Tisovec je dekorativní během celého roku, zvláště na podzim vynikne jeho výrazná hnědooranžová barva opadávajícího jehličí. V našich podmínkách je odolný a občas je k vidění v parcích i botanických zahradách. Existuje několik menších a zakrslých odrůd, které lze pěstovat i v menších soukromých zahradách.

Pozoruhodné šťavele
Mnohé šťavele znáte z přírody, kde na ně narazíte třeba v podrostu jehličnatých lesů, některé se také pěstují jako pokojové či zahradní rostliny. Pozoruhodné druhy šťavelů rostou zejména v jižní Africe, odkud se některé z nich dostaly až do specializovaných sbírek botanických nadšenců. Například na suchých svazích Národního parku Karoo v jižní Africe roste druh Oxalis melanosticta. U tohoto, ale i mnoha jiných druhů šťavelů se střídá růstová fáze s fází absolutního vegetačního klidu. Období klidu rostlina prožívá bez listů ve formě nepříliš velké cibulky. Respektování životního cyklu šťavelů je základní podmínkou případných pěstitelských úspěchů.

Trochu jiný náprstník

Náprstník drobnokvětý (Digitalis parviflora) pochází ze severních oblastí Španělska.

Náprstník drobnokvětý (Digitalis
parviflora) pochází ze severních oblastí
Španělska.

Krásné druhy náprstníků občas potkáte nejen v zahradách, ale místy i v naší přírodě. Náprstník drobnokvětý (Digitalis parviflora) pochází ze severních oblastí Španělska, odkud se rozšířil i do jiných oblastí Evropy. Je možné ho pěstovat i jako zahradní rostlinu, protože jeho jemné květy netradiční čokoládové barvy působí opravdu zajímavě. Náprstník drobnokvětý se občas chová jako rostlina dvouletá, většinou však vydrží na stanovišti více let. Rostliny tohoto typu se obvykle označují jako krátkověké trvalky. Náprstník drobnokvětý vyžaduje dobře propustnou půdu a slunečné či lehce zastíněné stanoviště. Dorůstá do velikosti 50–60 centimetrů.

Tajemná žilkovaná krasavice
Vzácnou rostlinu Bukiniczia cabulica můžete spatřit pouze ve specializovaných sbírkách nebo ve volné přírodě na suchých kamenných stráních východního Turecka, Afghánistánu a Pákistánu, kde roste až do nadmořské výšky tři tisíce metrů. Vytváří nízké, až 20 centimetrů široké růžice kožovitých listů jemně namodralé barvy s výraznou světlou kresbou. Na dotek jsou listy mírně drsné. Jde o dvouletou rostlinu, kterou je možné v kultuře udržet déle tak, že se nenechá vykvést. Patří do čeledi olověncovitých, kam se řadí také dobře známá trávnička či limonka neboli statice. Květy tohoto druhu ale nejsou nikterak atraktivní.

Dětské hnízdo
Mnoho dospělých lidí vzpomíná na dětství, které prožili v přímém kontaktu s přírodou. Někdy k tomu stačila jen zahrada za domem, která se v dětské fantazii proměnila v tajemnou pohádkovou zemi. Zejména stromy v ní měly a stále mají zvláštní postavení, pokud je možné v jejich koruně vytvořit místo, kam mají dospělí vstup přísně zakázaný. Je to sice zdánlivě maličkost, ale podobná místa zásadně ovlivňují vztah dětí ke stromům a přírodě obecně. Dítě, které vyroste v přátelské společnosti stromů, bude s velkou pravděpodobností i v dospělosti citlivé a ohleduplné k přírodě.

FOTO: AUTOR

Svět zahradnických zajímavostí

Svět zahradnických zajímavostí