Užitečné bakterie a enzymy

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed

Bakterie jsou mikroskopické organismy, které mají jediný cíl – žít a založit další generaci, čemuž podřizují veškeré své snažení. Člověk tyto mikroorganismy vnímá buď jako škodlivé, nebo užitečné. A naučil se je využívat ke svému prospěchu.

Bakterie ani složitější organismy včetně člověka by nepřežily bez enzymů, které mění okolní složité organické – a dokonce i anorganické – sloučeniny na jednoduché cukry, tuky či bílkoviny, které mikroorganismy potřebují jako energii či stavební materiál pro tvorbu těla, jejich pomocí se živí, rostou, dospívají a množí se. Člověk se naučil jejich schopnosti využívat. Nejdříve v potravinářství, posléze i v dalších oborech, jako je medicína, zemědělství či průmysl. Enzymy způsobují nejen rozklad, ale i syntézu látek. Nebo spolupracují s dalšími vyššími organismy, čemuž se říká symbióza.

Enzymy bez mikroorganismů a naopak nepřežijí. Lze je správným procesem izolovat a použít zvlášť, po spotřebování se ale neobnovují, to dokáží jen mikroorganismy. Mezi jejich základní vlastnosti patří specializace, pokud je tedy chcete využít, musíte přesně vědět, pro jaký účel. Jejich činnost, tedy i výkonnost ovlivňují tři základní faktory – teplota, prostor a zdroje potravy. Každý, kdo je plánuje na své zahradě využít, s tím musí počítat.

Teplota

Při poklesu teplot pod šest až osm stupňů zastavují mikrobi svoje životní pochody a přestávají pracovat. To poznáte třeba při kompostování, třebaže sem nosíte bioodpad prakticky celoročně, k jeho rozkladu dochází jen v teplejších měsících. Pokud jste jej tedy založili teprve na podzim, startovací dávku mikrobiálních rozkladačů aplikujte až na jaře. Pokles teploty také zabrzdí rozklad v jímkách a septicích, které musejí být dostatečně velké, aby se do nich odpad vešel.

Zdroje potravy

Při dostatečném zdroji potravy je i činnost mikroorganismů intenzivní. Když dochází, snižuje se i počet bakterií, které mohou zcela zaniknout. To je ale možné považovat i za výhodu – po mikroorganismech nezůstávají žádné škodlivé zbytky. Pokud chcete proces opět nastartovat, musíte zajistit nejen zdroj potravy, ale i nový kmen mikroorganismů.

Prostor

V uzavřených prostorech, tedy například kompostérech, jezírkách, septicích, ale i kontejnerech, jsou naočkované mikroorganismy chráněné, proto tady vydrží déle. Jiné to bývá třeba na volných záhonech. Kulturním kmenům zde konkurují například půdní bakterie, jejich životnost je tak kratší.

Hlízkové bakterie

Jak pracují

Aplikovat enzymy a bakterie do kompostérů, jezírek či septiků není nic těžkého – stačí koupit hotové přípravky obsahující lyofilizované, tedy speciálním způsobem sušené – kmeny bakterií. Tento proces využívá schopnosti mikroorganismů přežít nepříznivé období jako spory. Po obnovení příhodných životních podmínek se začnou rychle množit a produkovat potřebné enzymy. Přípravky stačí rozmíchat ve vodě, plné rozvinutí procesu rozkladu trvá několik dní.

Symbióza na zahradě

Symbiotické působení mikroorganismů najdete běžně v přírodě, například hlízkové bakterie žijí spolu s čeledí bobovitých, což jsou mimo jiné luskoviny nebo akáty, získávají tak vzdušný dusík a nemusejí ho přijímat z půdy. Podobně spolupracují přírodní orchideje a nižší mikroskopické houby. To je důvodem, proč jde o tak těžko pěstovatelnou skupinu rostlin a některé druhy domácích orchidejí jsou tak úzce vázány na konkrétní lokalitu, že jsou v podstatě nepřesaditelné.

Symbióza ale pomáhá celé řadě dalších druhů v získávání živin i vody, což je v posledním suchém desetiletí velmi žádaná schopnost při pěstování užitkových i okrasných rostlin. Objevují se stále častěji enzymy pro lepší využití vody, díky nimž lze omezit zálivku. Při symbióze jsou třeba kromě vhodné teploty, prostoru a zdrojů potravy nutné i vyšší rostliny, na které jsou navázány spolupracující mikroorganismy. Pokud žijí spolu s letničkami či zeleninou, na konci sezony zaniknou spolu s nimi, i když je třeba teplota půdy ještě příznivá. Další sezonu je tedy třeba půdu při výsadbě nových rostlin naočkovat znovu. U vytrvalých rostlin nebo třeba dřevin symbióza trvá po celý jejich život. Enzymy se vážou na živé kořeny, v zimě jsou v klidovém stadiu a na jaře opět ožijí.

Redakce, foto Shutterstock