Zásobníky na dešťovou vodu

Voda z vodovodních kohoutků bývá většinou pitná, suché měsíce se proto mohou zahrádkářům hodně prodražit. Déšť znamená pro pěstitele zálivku zdarma a bez práce. Zejména v horkém létě tak shromažďování a uchovávání dešťové vody v nádrži představuje značnou úsporu.

Voda z vodovodních kohoutků bývá většinou pitná, suché měsíce se proto mohou zahrádkářům hodně prodražit.

Další výhodou dešťové vody je její kvalita, resp. měkkost. Je chudá na soli, takže nezasoluje půdu, neobsahuje chlor, fluor ani ozon a rostlinná hnojiva se v ní dobře rozpouštějí. Dešťovou vodu lze však využít nejen k zavlažování zahrady, ale např. i při praní. Rozpouští lépe prací prášky, čímž snižuje jejich spotřebu, a nemá ani tendence se usazovat a tvořit vodní kámen, při praní se proto nemusejí používat změkčovače vody. Úspory se tak neprojeví pouze ve spotřebě pitné vody, ale i v nižších nákladech na prací prostředky. Dalším možným využitím dešťové vody je splachování, mytí auta, čištění terasy apod. Pozor ale, ze střech s krytinou ze zdraví škodlivých materiálů, např. z eternitu, není vhodné dešťovou vodu shromažďovat, u azbestocementových střech je to dokonce zakázané.

Skladování vody

Způsobů, jak zachycovat dešťovou vodu, existuje mnoho. Zvolit můžete klasický sud nebo určitý typ nádrže. K udržení čistoty a zamezení rozvoje mikroorganismů přispívá, pokud je zachycená voda uskladněna na chladném místě a není vystavena přímému slunečnímu záření. Rovněž je vhodné neskladovat vodu v akumulační nádrži příliš dlouho. Nádrže umístěné na povrchu terénu bývají levnější, jsou však vystaveny kolísání teplot, vlivu světla a případnému znečištění. Proto se doporučují cisterny umístěné v zemi. Umístění nádrží ve sklepech se vzhledem k možné vyšší teplotě a eventuálnímu světlu dnes už spíše nedoporučuje. Chcete-li využívat dešťovou vodu především k zalévání nebo mytí auta, postačí vám venkovní nádrž bez filtračního zařízení. Zajistěte jen, aby do ní nebylo splavováno listí a další nečistoty, např. z okapu, které by nádrž zanášely. Při využití dešťové vody v domácnosti budete kromě nádrže a filtrace potřebovat ještě čerpadlo a řídicí jednotku celého systému. Zařízení můžete zakoupit i jako komplet. Pračka či záchod se pak místo na rozvod pitné vody připojí na rozvodnou síť dešťové vody a při jejím případném nedostatku se odběr pomocí hladinového spínače přepne zpět na vodu z vodovodního řadu. Kvůli hygieně je však důležité důsledné oddělení rozvodů pitné a dešťové vody.

Zásobní nádrže

Voda v akumulační nádrži by se neměla skladovat dlouho.

Zásobník na vodu může být nadzemní nebo podzemní. Jeho velikost se odvíjí od střešní plochy, z níž je dešťová voda odváděna, nebo její předpokládané spotřeby. Optimální velikost nádrže je důležitá nejen kvůli jejímu maximálnímu využití, ale i z provozních důvodů, např. rovnoměrnému plnění a čerpání vody. Příliš velký zásobník také zvyšuje možnost rychlejšího rozmnožení mikroorganismů. Na velikosti a umístění nádrže závisí i materiál, z něhož je vyrobena. Používají se nádrže betonové, plastové, sklolaminátové nebo ocelové. Při dostatečném prostoru k manipulaci se uplatní betonové monolitické nádrže. Výhodou betonu je přirozená neutralizace kyselé dešťové vody (v plastovém zásobníku ji zajistí kousek přírodního vápence). Na rozdíl od plastových jsou betonové nádrže odolné velkému vnějšímu tlaku, proto se doporučují i pro stavbu pod příjezdovými cestami. Plastové nádrže se vyrábějí nejčastěji z polyetylenu, polypropylenu, pro umístění do země jsou zesíleny skelnými vlákny. Plusem těchto nádrží je malá hmotnost, využití prostoru variabilním složením, jednoduchá montáž a údržba. Mohou být bezešvé nebo svařované, různých tvarů, samonosné nebo určené k obetonování. Usazují se na zhutněný štěrkový podklad nebo betonovou desku, v případě nebezpečí spodní nebo povrchové vody nebo umístění do snadno propustné zeminy se doporučuje obetonování.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Zásobníky na dešťovou vodu

Zásobníky na dešťovou vodu