Druhá šance růží


Růže – královny květin – chybějí na málokteré zahrádce. Variabilita jejich květů nezná hranic a vůně některých druhů či odrůd je stejně úžasná a podmanivá jako květy. Existují ale růže, které mají i něco navíc, co jejich atraktivitu posouvá na pomyslném žebříčku ještě o něco výše. U některých druhů se z květů vyvíjejí plody, šípky, které mohou být nejen hezké, ale i léčivé, nebo se dokonce využívají v kuchyni.

Plody zajistí růžím pozornost až do začátku zimy.

U velkokvětých růží tvorba plodů není příliš žádoucí – rostlinu nadbytečně vysiluje, proto se doporučuje odkvetlá soukvětí odstraňovat. Existuje ale celá řada zejména botanických druhů, jejichž četné plody jsou nejenom zajímavé, ale svým způsobem i dekorativní. Jejich pěstování sice nebývá obvykle náročné, přesto se v menších rodinných zahradách neobjevují příliš často. Může za to jejich tak trochu obyčejný vzhled i charakter růstu. Divoké růže Původní druhy růží zpravidla tvoří bujnější keře neuspořádaného růstu, které se do malé zahrady hůře začleňují. Naopak svoji šanci by mohly dostat ve větších zahradách, zejména ve vzdálenějších partiích, které plynule přecházejí do otevřené krajiny. Tam mohou kromě estetických funkcí plnit i praktické poslání. Díky četným trnům může mnoho odrůd růží posloužit jako přirozená ochrana vůči nezvaným návštěvníkům. Mimochodem, v některých případech mohou právě trny představovat ozdobný prvek růží. Keře divokých druhů nebo odrůd z nich odvozených mají pro zahradu ještě další význam. Jejich existence podporuje přítomnost různých drobných druhů živočichů, zejména některých ptáků, kteří nacházejí v houští růžových větví bezpečné místo pro hnízdění. Růže šípková K nejdůležitějším druhům růží vytvářejícím šípky patří růže šípková (Rosa canina). Zatímco české jméno zní poměrně něžně, při doslovném překladu z latiny by se stejná růže jmenovala růže psí. Důvodem je druhový název canina, odvozený od slova Canis, což je vědecké označení psa či vlka. K původu tohoto jména se váže několik hypotéz. Podle jedné z nich se růže šípková používala při léčbě vztekliny, kterou často způsobovalo právě psí kousnutí. Šípková růže je i cennou léčivou rostlinou, přičemž nositelem zdravotních účinků jsou právě šípky. Ty obsahují vysoké množství vitaminu E, C a A, flavonoidy i další biologicky aktivní látky. Některé důvěryhodné zdroje dokonce uvádějí, že šípková růže obsahuje protirakovinové látky vhodné jak k prevenci, tak k vlastní léčbě. Růže svraskalá Stejně cenná, ale u nás ještě stále trochu opomíjená je růže svraskalá (Rosa rugosa), která se kromě základního druhu pěstuje i v několika cenných odrůdách. Růže svraskalá je atraktivní snad ve všech vývojových stadiích. Vytváří poměrně velké a nápadné květy, které často příjemně voní. Z nich se vyvíjejí relativně velké a masité plody, které mají podobné upotřebení jako plody růže šípkové. Původní druh může vyrůst až do výšky kolem dvou metrů, ale některé odrůdy dorůstají jen do velikosti necelého metru. Ty se výborně hodí na výsadbu nízkých živých plůtků, které v sobě snoubí estetické i praktické vlastnosti. Růže svraskalá dobře zvládá nástrahy městského prostředí a hodí se i pro výsadbu do exponovaných míst. Růže mnohokvětá

Růže mnohokvětá – Rosa multiflora

Některé druhy – třeba růže mnohokvětá (Rosa multiflora) – nabízejí velké množství drobných šípků, které jsou tak droboučké, že se snadno používají do podzimní nebo smuteční vazby. Pro malý obsah dužniny se poměrně dobře suší, takže se mohou využít pro vánoční dekorace nebo všude tam, kde se očekává dlouhodobé použití. Tato původem východoasijská růže se vyznačuje neokázalou lehkostí a elegancí, a přitom je velice vitální a skromná. Však také sehrála důležitou roli při šlechtění zahradních odrůd růží. Používá se často v okrajových partiích parků, občas zplaňuje a objevuje se i v přírodě, nejčastěji v blízkosti lidských sídel. Dekorativní šípky Plody zajistí růžím pozornost až do začátku zimy. Jsou cenným zdrojem potravy některých ptáků, mohou mít ale i poměrně široké využití při venkovní výzdobě zahrady nebo jako doplněk k řezaným květům. Při návštěvě lépe zásobovaných květinářství se můžete setkat s několika typy šípků, které jsou pěstované ke komerčním účelům a dovážejí se pro potřeby kreativních floristů. Ale i z obyčejných šípků lze vytvořit hezké věnečky, vázy či vypichované podzimní truhlíky, které mohou vylepšit zahradní náladu ke konci roku. Rosa canina Hezký výčet zajímavých vlastností šípkové růže přináší kniha Oskara Smrže Dějiny květin z roku 1923. V ní se doslovně píše, že: „…růže ostatně i dnes zužitkuje se v našich kuchyních, komu nebyly by známy šípkové omáčky, vařené z povidel šípkových plodů, jež arci dříve byly zbaveny tvrdých jadérek a dráždivých chloupků. V některých domácnostech znám je také recept na přípravu dobré marmelády z lístků růžových, zvláště z centifolií. Šípkových plodů, zvaných šípkovice, mrhelce, šípky, upotřebuje se kromě na omáčky i jinak, lze z nich zavařovati v cukru, připravovati z nich kompot, víno, dokonce i polévku! Šípkovice kterýchkoliv planých druhů obsahují cukr, něco jablečné a citronové kyseliny a etherický olej oranžové barvy. Též se suší a vaří se z nich thé, účinkující na moč, čistí ledviny a měchýř močový. I jadérka se leckde suší, pak praží a slouží za přísadu ke kávě zrnkové nebo sladové, dodávajíce jí zvláštní příchuti…“ FOTO: AUTOR

Druhá šance růží

Komentáře

Napsat komentář